Poprvé za 35 let vědci potvrzují výrazný nárůst ozonové vrstvy Země. Informují o tom experti OSN. Podle vědců je to výsledek snažení celého světa. Zároveň ale varují před přílišným optimismem.

12:56 11. září 2014 Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít

Vrstva ozonu zesílila za posledních třináct let o čtyři procenta. To už vědci považují za prokazatelný nárůst. „Lidé konečně začali jednat. Bylo nutné napravit to, co způsobila průmyslová revoluce,“ říká doktor Ken Jucks z americké NASA.

Podle některých odborníků je teď množství ozonu téměř stejné jako před rokem 1979. Tehdy začali vědci varovat. O osm let později začal platit takzvaný Montrealský protokol. V něm se většina států světa zavázala, že bude omezovat výrobu chemikálií, které by mohly ozonovou vrstvu poškodit.

„Koncentrace ozonu není úplně stejná jako v roce 1979, ale nevykazuje stopy, že by se situace zhoršovala,“ upřesňuje klimatolog a vědecký pracovník Českého hydrometeorologického ústavu Michal Janouch. Stejně jako další vědci, i on ale varuje před přílišným optimismem.

„Koncentrace jsou ale v atmosféře ještě natolik velké, že úplně nemůžeme jásat. I když analýza celosvětových dat za posledních 15 let ukazuje, že k částečnému zlepšení v určitých oblastech došlo.“

Do budoucna je podle Janoucha důležité, jak se ozonová vrstva bude vyvíjet a v jakém stavu bude hlavně v polárních oblastech a také v oblastech tropického pásu.

„Problémy jsou každoročně v oblasti Antarktidy, kdy se tam v jarním období (u nás na podzim) objevuje ozonová díra, kde je ozonová vrstva oslabena o asi 30 procent, v extrémních případech až 60 procent. I v těchto dnech je rozloha ozonové díry okolo 20 milionů kilometrů čtverečních,“ upřesňuje.

Karel Vaníček, vedoucí oddělení Solární a ozónové observatoře Hradec Králové, také upozorňuje na problém skleníkových plynů. Světová meteorologická organizace uvedla, že v minulém roce bylo v atmosféře rekordní množství těchto plynů. Vůbec nejvíc od roku 1984, kdy se s podobným měřením začalo.

„Je to problém analogického charakteru, ovšem daleko hůř řešitelný. Množství a objemy látek emitovaných do atmosféry lidskou činností, které poškozují ozonovou vrstvu, tedy emise skleníkových plynů, je úzce spjato s globálním rozvojem ekonomik hlavně rozvíjejících se zemí. A jejich omezení bude vyžadovat daleko větší úsilí, pokud vůbec k nějakému úspěchu v tomto směru dojde,“ vysvětluje.

Přínos Česka

Do oblasti výzkumu ozonové vrstvy se významně zapojuje i Česká republika. Na jejím území se nepřetržitě měří ozon už od začátku 60. let minulého století.

„Je to druhá nejdelší nepřetržitá řada měření na světě a používá se na hodnocení stavu ozonové vrstvy nejen na území Evropy, ale celé severní polokoule,“ přibližuje Janouch.

„Česko je aktivní i v oblasti Antarktidy, kde má již pátým rokem jeden z nejmodernějších přístrojů, takzvaný Brewerův spektrofotometr, který nonstop měří stav ozonové vrstvy. Je to vlastně příspěvek České republiky k plnění mezinárodních dohod,“ doplňuje.

Ozon chrání planetu před slunečním zářením, které způsobuje rakovinu kůže a ničí úrodu. Narušují ho například freony v chladicích látkách nebo sprejích.

„Opalování i přes zesilování ozonové vrstvy zdravější nebude. Musíme mít na paměti to, že lidská kůže má svoji paměť. Opalování ale doporučuji, protože potřebujeme do těla dostat vitamín D, musí se však pamatovat na pravidlo: opakovaně se nespálit,“ upozorňuje klimatolog Milan Janouch.

Marie Machytková, bre Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Kopírovat do schránky Zavřít