Periodická tabulka se rozšíří o čtyři nové chemické prvky

Učebnice chemie čeká změna. Periodická tabulka se totiž oficiálně rozšíří o další čtyři prvky. Jejich existenci uznala Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii. Zároveň rozhodla, že čtveřice prvků dostane nová jména. Zatím totiž nesou jen latinská označení svých protonových čísel.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Do Mendělejevovy tabulky chemických prvků nyní patří i supertěžký prvek s atomovým číslem 117

Do Mendělejevovy tabulky chemických prvků nyní patří i supertěžký prvek s atomovým číslem 117 | Foto: Brian Cantoni

Periodická tabulka se mění poprvé od roku 2011, kdy do ní přibyly prvky s protonovými čísly 114 a 116 pojmenované později flerovium a livermorium. Ty objevily spolupracující vědecké týmy z ruského Spojeného ústavu jaderných výzkumů v Dubně u Moskvy a z americké Národní Lawrencovy laboratoře v kalifornském Livermore.

Stejné týmy stojí za nejnovějším objevem prvků s protonovými čísly 115, 117 a 118, které zatím mají dočasné názvy ununpentium, ununseptium a ununoctium. Objev prvku s protonovým číslem 113 neboli ununtria připsala Mezinárodní unie pro čistou a aplikovanou chemii - IUPAC - japonským chemikům ze střediska Riken.

Jeho bývalý šéf a nositel Nobelovy ceny Ryoji Noyori to přirovnal k výhře zlaté olympijské medaile.

Objevitelé prvků nyní budou moci navrhnout jejich trvalé pojmenování. IUPAC přitom trvá na tom, aby jména vycházela z mytologie, připomínala nějaké místo, zemi či významnou osobu.

Tak tomu bylo i v případě posledních přírůstků: flerovium získalo jméno na počest fyzika Georgije Fljorova, livermorium připomíná sídlo americké laboratoře v Livermore a kopernicium zařazené do tabulky v roce 2009 nese jméno slavného astronoma Mikuláše Koperníka.

Nové prvky jsou velmi těžké látky, transurany, které se ve volné přírodě nevyskytují, je možné je syntetizovat pouze v laboratoři. Navíc jsou velmi nestabilní, takže se ve zlomku vteřiny zase rozpadají. V periodické tabulce se nacházejí na samém konci. Čtveřice úplně dokončí sedmý řádek tabulky.

„Snaha po jejich objevu je vedena převážně lidskou zvídavostí,“ říká Jan John z Fakulty jaderné a fyzikálně-inženýrské na pražském ČVUT.

Vědci chtějí objevit další prvky

Japonští vědci se ovšem chystají v periodické tabulce pokračovat úplně novým, osmým řádkem.

Takové prvky se dají připravit jen v laboratoři, a to pouze v množství několika jednotek atomů, popisuje Jan John:

„Vezmeme nejtěžší prvek, který jsme schopni připravit ve važitelném množství. Připravíme z něj terč, a ten budeme bombardovat urychlenými ionty vhodně vybraného prvku. Za těchto podmínek máme velmi malou pravděpodobnost, že se terčové jádro sloučí s jadernou střelou a vytvoří nový atom.“

Pak ještě musí chemici dokázat, že se je opravdu vytvořit podařilo a že je možné přípravu zopakovat, a nový prvek je na světě.

ČTK, Viktor Daněk Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme