Týden mozku představí nové objevy i trendy ve výzkumu
Dneškem odstartoval týden věnovaný mozku. Sérii přednášek odborníků po sedmnácté pořádá česká Akademie věd. Cílem je upozornit, že výzkum v této oblasti se sice v posledních letech značně posunul, na druhé straně ale přibývá chorob i úrazů mozku a míchy.
Mozek je nejsložitější organizovaná hmota ve vesmíru, nic dokonalejšího zatím neznáme, říká jeden ze zakladatelů Týdne mozku, neurofyziolog Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd.
„Pro představu má více než 100 miliard nervových buněk, které spolu komunikují. Na každé buňce je asi tisíc až 10 tisíc synapsí,“ upřesňuje Syka.
Akademie věd po sedmnácté pořádá Týden mozku. O složitém lidském orgánu mluvil Josef Syka z Ústavu experimentální medicíny AV ČR
Podle neurofyziologa existuje řada nervových onemocnění, u kterých se už podařilo určitou léčbu nalézt.
„Vezměme si například onemocnění, jakým je parkinsonismus. Máme k dispozici jak léky, tak i metody, kdy můžeme stimulovat určité části mozku a zabránit vzniku velice nepříjemných příznaků, jako je třes,“ dodává Syka.
Léčba pomocí kmenových buněk je přitom podle něj jen jednou z možností. Cesta je v tomto směru ještě velmi dlouhá, ale jsou dobrou nadějí, upozorňuje Syka.
Třináct českých odborníků bude v rámci Týdne mozku přednášet od 16. do 20. března v budově Akademie věd. Na přednášky může zdarma přijít kdokoliv. Musí se ale předem zaregistrovat. Loni na ně zavítalo 1800 posluchačů. Zájemci se dozví, jak mozek vnímá zvuk nebo bolest, co způsobuje duševní poruchy a jaké jsou trendy v léčbě.
„Kmenové buňky poskytují určitou možnost alternativní léčby. Představa je taková, že budou nahrazovat určité části buď mozku, nebo i míchy, které jsou porušené,“ vysvětluje.
Řadě onemocnění vyskytujících se ve vysokém věku lze prý ale předcházet dobrou duševní a fyzickou aktivitou.
„Celá řada lidí to vzdá a není dostatečně aktivní. Ta aktivita znamená aktivitu duševní i fyzickou. Je možné celé řadě třeba stařeckých demencí předcházet,“ uzavírá Syka.
