Ukládání informací na disky počítačů by mohlo být i díky českým vědcům rychlejší

15. ledna  2016 v 19:01  
Data by se do počítačů mohla díky novému objevu ukládat rychleji (ilustrační foto) - Foto:  pixabay.com, CC0 Public domain

Data by se do počítačů mohla díky novému objevu ukládat rychleji (ilustrační foto)Foto:  pixabay.com, CC0 Public domain

V budoucnu by se mohla paměťová data ukládat na nosiče stokrát až tisíckrát rychleji než dosud. Mezinárodní vědecký tým, jehož členy jsou vedle Britů a Němců také odborníci z české akademie věd, vyvinul speciální krystaly, které prý můžou urychlit ukládání informací na pevné disky počítačů.

Studii zveřejnil prestižní časopis Science. Podle Víta Nováka z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, který se na studii podílel, jde o zásadní průlom, který má využití jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu. 

„Už dlouho, téměř sto let, je známo, že některé zdánlivě nemagnetické látky jsou ve skutečnosti uvnitř na atomární úrovni dokonale magneticky uspořádané, ale tak zvláštním způsobem, že magnetismus kterýchkoliv dvou sousedních atomů se navzájem přesně ruší,“ popisuje Novák. 

 

O novém způsobu ukládání počítačových dat hovoří Vít Novák z AV ČR

Vložit na svůj web

Vnitřní strukturu těchto látek, takzvaných antiferomagnetů, vysvětlil s pomocí kvantové fyziky v minulém století Louis Eugène Félix Néel a dostal za to v roce 1970 Nobelovu cenu. Už tehdy ale byla vědecká komunita i sám Néel skeptičtí k tomu, že by antiferomagnety někdy mohly mít nějaké praktické použití. To nyní objev vědců mění. 

„Nám se podařilo ukázat, že magnetismus vhodných antiferomagnetů reaguje na elektrický proud, a nebo naopak, že elektrický proud je tímto magnetismem ovlivněný, takže je možné stav magnetismu uvnitř měřit,“ říká Novák. 

Oproti v současné době běžným magnetickým pamětem by mělo mít použití antiferomagnetů několik předností. 

První z nich je, že jsou absolutně necitlivé na vnější magnetické pole, a proto je nejde omylem přepsat ani zvenčí přečíst. Další výhodou je, že se navzájem neovlivňují, a to ani pokud jsou těsně blízko u sebe, protože nemají svoje magnetické pole. Poslední předností pak je řádově vyšší rychlost ukládání informací než u běžných magnetických pamětí. 

Podle Nováka je těžké předpovědět, kdy by se objev mohl dostat do praxe. 

„V minulosti podobnému objevu gigantické magnetorezistence trvalo deset až patnáct let dostat se z laboratoře do všech pevných disků počítačů, tak doufám, že tak nějak by to mohlo být i tentokrát,“ věří Vít Novák. 

Autor:  Veronika Sedláčková  (ves)
 

Nové články v rubrice

Tipy

« »
Program ČRo Sport - Foto: Michal Jindra

Program streamu ČRo Sport

Na webu vysíláme přímé přenosy

 
Mobilní aplikace Zprávy ČRo - Foto: Michal Jindra

Číst nás můžete

i když nejste u počítače

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2016 Český rozhlas

Tento web používá k analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace