Ukládání informací na disky počítačů by mohlo být i díky českým vědcům rychlejší

V budoucnu by se mohla paměťová data ukládat na nosiče stokrát až tisíckrát rychleji než dosud. Mezinárodní vědecký tým, jehož členy jsou vedle Britů a Němců také odborníci z české akademie věd, vyvinul speciální krystaly, které prý můžou urychlit ukládání informací na pevné disky počítačů.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Počítač, laptop, notobook

Počítač, laptop, notobook | Foto: CC0 Public domain, Fotobanka Pixabay

Studii zveřejnil prestižní časopis Science. Podle Víta Nováka z Fyzikálního ústavu Akademie věd České republiky, který se na studii podílel, jde o zásadní průlom, který má využití jak v základním, tak v aplikovaném výzkumu.

„Už dlouho, téměř sto let, je známo, že některé zdánlivě nemagnetické látky jsou ve skutečnosti uvnitř na atomární úrovni dokonale magneticky uspořádané, ale tak zvláštním způsobem, že magnetismus kterýchkoliv dvou sousedních atomů se navzájem přesně ruší,“ popisuje Novák.

Přehrát

00:00 / 00:00

O novém způsobu ukládání počítačových dat hovoří Vít Novák z AV ČR

Vnitřní strukturu těchto látek, takzvaných antiferomagnetů, vysvětlil s pomocí kvantové fyziky v minulém století Louis Eugène Félix Néel a dostal za to v roce 1970 Nobelovu cenu. Už tehdy ale byla vědecká komunita i sám Néel skeptičtí k tomu, že by antiferomagnety někdy mohly mít nějaké praktické použití. To nyní objev vědců mění.

„Nám se podařilo ukázat, že magnetismus vhodných antiferomagnetů reaguje na elektrický proud, a nebo naopak, že elektrický proud je tímto magnetismem ovlivněný, takže je možné stav magnetismu uvnitř měřit,“ říká Novák.

Oproti v současné době běžným magnetickým pamětem by mělo mít použití antiferomagnetů několik předností.

První z nich je, že jsou absolutně necitlivé na vnější magnetické pole, a proto je nejde omylem přepsat ani zvenčí přečíst. Další výhodou je, že se navzájem neovlivňují, a to ani pokud jsou těsně blízko u sebe, protože nemají svoje magnetické pole. Poslední předností pak je řádově vyšší rychlost ukládání informací než u běžných magnetických pamětí.

Podle Nováka je těžké předpovědět, kdy by se objev mohl dostat do praxe.

„V minulosti podobnému objevu gigantické magnetorezistence trvalo deset až patnáct let dostat se z laboratoře do všech pevných disků počítačů, tak doufám, že tak nějak by to mohlo být i tentokrát,“ věří Vít Novák.

Veronika Sedláčková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme