V Asii a Africe se rychle šíří odolná bakterie břišního tyfu, ukázala studie
Mutace bakterie břišního tyfu, která je odolná vůči antibiotikům, se šíří velkou rychlostí v Asii a Africe a zřejmě má na svědomí až 200 tisíc úmrtí ročně. Ukázala to nová studie mezinárodního týmu výzkumníků ze Sanger Institutu u Cambridge.
Vědci na existenci mutace břišního tyfu přišli díky genetické studii. Tým vedený výzkumníky ze Sanger Institutu analyzoval DNA zhruba 2000 tyfových patogenů ze zemí napříč Asií a Afrikou a našel jednu linii tyfu, která je odolná vůči antibiotikům.
Skoro polovina studovaných bakterií patřila právě k tomuto odolnému typu, který se nazývá H58. Ten stále více vytlačuje starší kmeny tyfu, které jsou běžnými antibiotiky léčitelné.
Konsorcium 74 výzkumníků z předních světových laboratoří zjistilo, že kmen tyfu H58 se objevil v jižní Asii před asi 25 až 30 lety a rozšířil se do jihovýchodní Asie, západní Asie, východní a jižní Afriky a na Fidži.
Kmen H58 se přenesl z jižní Asie do Východní Afriky několikrát, jak vědci popsali v časopise Nature Genetics. Tyfus byl dříve považován za typicky Asijskou nemoc, ne Africkou. Takto se vlastně mění globální epidemiologie.
Kmen H58 byl nalezen také v Káthmándú a výzkumníci předvídají velkou vlnu nemoci jako následek devastujících zemětřesení v Nepálu.
Nezabírají ani nová antibiotika
Závažný je fakt, že je tento kmen tyfu odolný vůči antibiotikům. V Asii i Africe není příliš rozšířené očkování proti tyfu. Lidé se daleko více spoléhají na to, že se díky antibiotikům vyléčí, což teď přestává fungovat. Ostatně právě časté užívání antibiotik přivodilo odolnost bakterie vůči léku.
Jak se kmen H58 vyvinul a rozšířil, získal si odolnost vůči většině hlavních antibiotik, a to i těch novějších.
V České republice podle profesora Václava Hořejšího z Ústavu molekulární genetiky AV zatím tyto problémy nejsou.
„Zaplaťpánbůh to zatím není tak, že by u nás byly výrazně rozšířeny kmeny, na které by nezabíralo vůbec nic, ve světě jsou takové kmeny popsány. A to je ta největší hrozba, že existuje několik relativně moderních antibiotik, která se nasadí v případech, kdy už taková ta běžnější selhávají,“ uvedl Hořejší.
„Pokud i u těch se vypěstuje ta rezistence, a skutečně tomu tak je, že u několika druhů bakterií ve světě existují už varianty rezistentní úplně na všechno a nezabírá na ně žádné známé antibiotikum, tak to je potom opravdu tragédie, protože pak se u takového onemocnění nedá dělat vůbec nic,“ doplnil Hořejší.
Podle závěrů studie tyfového kmene H58 je zapotřebí se na hrozbu spojenou s rezistentními bakteriemi připravovat – už proto že kvůli tomuto kmeni umírá 200 tisíc lidí ročně.
„Nebyla žádná silná motivace vyvíjet nová antibiotika, protože se po dlouhou dobu zdálo, že vlastně všechno máme a že na všechno zabírají třeba tetracykliny tam, kde selže penicilin, a dlouhou dobu to tak bylo. Teprve v posledních deseti patnácti letech se ten problém s rezistencí začal výrazně zhoršovat, a tudíž se objevuje taková nová motivace a tlak na to, aby se vyvíjela nová antibiotika,“ uvedl Hořejší.
Kromě všeobecného zájmu se to podle něj projeví i v komerční sféře. „Farmaceutické firmy budou čím dál tím víc motivovány, aby se pohlédly po nových zdrojích antibiotik,“ dodal.
