V nanotechnologiích patří Česko ke špici. Stát zvažuje větší podporu odvětví

Kdysi dělaly Čechům ve světě renomé strojírenství nebo obuvnictví, v budoucnosti by to mohly být nanotechnologie. Těm se věnují v Česku desítky firem a vědců, kteří přicházejí s unikátními nápady. Stát proto zvažuje, že bude nano-produkty více podporovat.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Technologie křemíkové nanofotoniky

Technologie křemíkové nanofotoniky | Foto: IBM

Látky, které mění barvy podle pokynů speciálních hodinek, léky, které se přesně dostanou na místo v těle, aniž by zasáhly zdravé buňky – to všechno jsou nanotechnologie.

Jan Buk, ředitel pardubické firmy, která se věnuje nanotechnologiím, drží v ruce bílý tenký filtr z nanovláken. „Jsou tam tenká vlákna a velmi malé póry,“ popisuje.

Přehrát

00:00 / 00:00

O využití nanotechnologií a o to, jak se Čechům daří podnikat v tomto odvětví, se zajímala redaktorka Petra Benešová

Takový filtr dokáže zachytit i velmi malé částice. A když se tenhle nenápadný kousek ještě upraví, získá vlastnosti ještě lepší.

„Jsme schopní do těch struktur nanovláken nanést ještě aktivní částice – třeba ve formě nanočástic stříbra, které mají, jak je známo, antibakteriální vlastnosti. To znamená, že když se bakterie zachytí na té membráně, tak to stříbro – ta nanočástice stříbra ji zabije,“ dodává Buk.

To by mohlo pomoci třeba při filtrování vody v Africe, kde by se takto dalo omezit riziko šíření některých nemocí.

Firma teď testuje filtry na různé druhy bakterií. Příští rok by s nanotechnologickou novinkou chtěla jít na trh. „Mechanické čištění vody je podle mne jedno z velmi zajímavých odvětví a potenciální klienti jsou po celém světě,“ podotýká Buk.

Do nanovláken je možné nanést i elektricky vodivou vrstvu. Když se pak do materiálu pustí proud, dokáže při filtrování zabít nebezpečné bakterie. Vedle kontaminované vody se tak dají vyčistit i další tekutiny, třeba krev.

Tisíckrát tenčí než vlas

Nanotechnologiím se v Česku věnují desítky firem a vědeckých pracovišť. Podle předsedy Asociace nanotechnologického průmyslu Jiřího Kůse je Česko v oboru na špičce.

„Jsme jedna ze zemí, kde to vlastně začalo. Na liberecké Technické univerzitě vymysleli a vyvinuli stroj na průmyslovou výrobu nanovláken a mají na to patent,“ podotýká Kůs.

Uhlíkové nanotrubice | Foto: Licence GNU Mstroeck

Nanovlákna jsou zhruba tisíckrát tenčí než lidský vlas. A mezi vědci se o nich mluví jako o materiálu třetího tisíciletí. Využívají se dnes v textilním průmyslu, medicíně, kosmetice nebo při vyvíjení nových materiálů. Hitem poslední doby jsou i speciální nátěry.

„V té barvě jsou nanočástice oxidu titanu a když to natřete, ony vystoupí na povrch a funguje to tak, že když na to zasvítí světlo, tak všechny mikroorganismy, nečistoty, zápach, co se dostanou k tomu povrchu, tak shoří – ta zeď vám čistí vzduch,“ přibližuje Kůs.

Na výzkum dá stát ročně 26 miliard

Na rozvoji oboru má zájem i stát. „Jsem přesvědčen, že máme našlápnuto k tomu, abychom v těchto technologiích byli skutečnými lídry celosvětově,“ říká vicepremiér pro vědu, výzkum a inovace Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL).

Stát dává ročně na výzkum celkem zhruba 26 miliard korun. O penězích, které by v příštích letech šly do nanotechnologií, se teprve jedná.

Česko by mohlo využívat i evropské fondy. „Bude záležet na tom, do jaké míry budeme schopni vypsat programy, které budou mít racionální řešení, nicméně nějakou strategickou debatu určitě vedeme o tom, jaké budou národní priority orientovaného výzkumu a zda se při té novelizaci tam dostanou i nanotechnologie. A jsem přesvědčen, že to je jedna z možností,“ dodává ministr Bělobrádek.

Petra Benešová, kov Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme