Vědci pronikli do genetického kódu mamuta. Pravěké zvíře oživit zatím nechtějí
Biologové rozluštili kompletní genom mamuta. Teď se chystají vložit získané DNA do kmenových buněk slonů, aby se o vyhynulých obřích savcích dozvěděli co nejvíc.
Vědce zajímá, jak se mamuti lišili od jejich současných příbuzných, přesto ale živý exemplář, alespoň v nejbližší době, zřejmě neuvidíme.
Podle expertů by to nebylo vhodné. Mimo jiné by to pravděpodobně způsobilo utrpení slonicím, které by nosily mamutí embrio. Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky Akademie věd Václava Hořejšího to ale technicky je to docela proveditelné.
Podle ředitele Ústavu molekulární genetiky AV Václava Hořejšího je rozruch kolem analýzy mamutího genomu spíše vědeckým bulvárem
„Jde jen o to, jestli to nějaký mecenáš podpoří. Jenom se trochu divím kolegům vědcům, kteří by se tomu třeba řadu let věnovali tak, aby vznikl nějaký slon africký, který by byl chlupatější a měl větší kly. Nevím, co by ale přineslo praktického nebo z hlediska vědeckého poznání,“ poznamenal.
Obecně analýzu mamutího genomu za příliš významný úspěch nepovažuje. „Určování celkového genomu jakýchkoli organismů je dneska relativně běžná věc,“ řekl.
'Vědecký bulvár'
Připomíná, že u vyhynulých organismů je určování genomu o něco složitější. „Ale zrovna v případě mamuta je to daleko snazší, než to bylo třeba v případě neandrtálce nebo jiných předků člověka, protože bylo k dispozici daleko větší množství materiálu,“ doplnil.
Otázky, které se výzkumem zodpověděly, ale nepovažuje za závažné. „Řekl bych, že to, že to vyvolává takovou pozornost, je prostě tím, že mamut je takové až bájné zvíře, které vyhynulo poměrně nedávno. A rozruch, který kolem toho je, mi připadá, že je spíš vědecký bulvár,“ dodal Hořejší.
„Zdá se mi, že v dnešní vědě je veliké množství daleko zajímavějších a důležitějších problémů. Tohle mi připadá trochu samoúčelné,“ uzavřel ředitel Ústavu molekulární genetiky.
