Výzkum 'řeči' buněk pomůže při léčbě chronické lymfocytární leukémie

Když si buňky nerozumějí, může dojít k závažným problémům, například k nádorovému bujení. Biolog Vítězslav Bryja a jeho vědecký tým z Ústavu experimentální biologie MU v Brně teď podrobně rozklíčoval chemickou řeč buněk. Její detailní znalost pomůže lékařům například při rychlejší diagnostice a lepší léčbě pacientů s chronickou lymfocytární leukémií. Za práci získali vědci Cenu předsedy Grantové agentury, která výzkum financovala.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD

Centrum asistované reprodukce v ÚPMD | Foto: Filip Jandourek

Vědce Vítězslava Bryju zajímalo, jakým způsobem buňky v lidském těle komunikují a co se následně děje, když si spolu příliš nerozumějí.

„Máme v sobě miliardy buněk a ty se musí navzájem koordinovat, aby nedošlo k chaosu a naše tělo se nerozpadlo nebo nedělalo, co nemá,“ říká Bryja a pokračuje:

Přehrát

00:00 / 00:00

Vědcům se podařilo podrobně prozkoumat chemickou řeč buněk. Jejich práce pomůže při léčbě pacientů s chronickou lymfocytární leukémií

„Příklad procesu, kdy buňky špatně komunikují a vymknou se kontrole, je třeba nádorové bujení, kdy buňky získávají jiný signál, než by měly, myslí si, že jsou jinde, podle toho se chovají a vymknou se kontrole našeho těla. Chemická komunikace, která toto zprostředkovává, je cílem našeho zájmu.“

Biolog tak podrobně naslouchal chemické řeči buněk na úrovni signální dráhy, která v lidském těle řídí řadu procesů. Když dojde na této dráze k nějakému poškození, může v těle vzniknout nádorové bujení.

„Postupem času jsme se zaměřili na jeden typ leukémie, chronickou lymfocytární leukémii, kde se ukazuje, že role této dráhy je nepoznaná a že je klíčová pro patogenezi. Detaily můžou vést jako základ k tomu, že tuto dráhu budeme schopni vypnout a pacienty léčit,“ vysvětluje vědec.

Přehrát

00:00 / 00:00

Rozhovor s Vítězslavem Bryjou, šéfem vědeckého týmu z Ústavu experimentální biologie MU, kterému se podařilo rozklíčovat chemickou řeč buněk

Díky výzkumu dokázal Bryjův tým popsat některé mechanismy, které umožňují lepší a rychlejší diagnózu závažného onemocnění.

Leukémie (existuje několik druhů) je nádorové onemocnění, které vychází z krvetvorné tkáně a z lymfatických uzlin. Postihuje celý organismus - nádorovými buňkami jsou prostoupeny všechny orgány.

„Naše výsledky vedly k tomu, že jsme byli schopni popsat některé mechanismy u chronické lymfocytární leukémie, které umožňují tuto nemoc lépe diagnostikovat,“ dodává biolog.

„Společně i s komerčním subjektem dochází k vývoji diagnostického kitu, který staví na našich výsledcích, což umožnuje přesnější diagnózu. V tomto konkrétním onemocnění, které je nevyléčitelné, to umožňuje lépe dávkovat a rozhodnout terapii,“ uzavírá Bryja.

Vědci na výzkumu také intenzivně spolupracují například s Interní hematologickou a onkologickou klinikou Fakultní nemocnice v Brně. Chronická lymfocytární leukémie je nejčastějším leukemickým onemocněním, hlavně u starších lidí.

Petra Benešová, Simona Bartošová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme