Objev umělé buňky není nebezpečný, tvrdí Pačes
Nový objev amerických vědců, kteří dokázali vytvořit první živou syntetickou buňku, vzbudil velký rozruch. O úspěchu vědců se hovoří jako o velkém pokroku, ale i jako o nebezpečné hrozbě.
Schopnost vytvořit umělý život prý může lidstvu pomoci ve hledání nových paliv nebo čištění kontaminované vody.
Ozývají se ale i hlasy, které varují před případným nebezpečím.
„Je to velký krok kupředu. Neumím si představit, jak by se dal zneužít. Na rozdíl od našich dosavadních znalostí o dědičné informaci člověka a dalších organismů,“ komentoval objev Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Sám však nechce hodnotit velkou událost vědy jako objev.
„Nejedná se objev v pravém slova smyslu, ale o pokračování dlouhodobého projektu, který se řeší právě v ústavu Craiga Ventera. Už před několika lety se tam podařilo u nejmenší známé bakterie s nejmenší známkou dědičnosti odstranit přirozenou DNA a nahradit jí plně syntetizovanou. Tehdy to ovšem udělali tak, že jí museli modifikovat přes jiné živé buňky a dávali jí do té samé buňky,“ přiblížil Pačes první krůčky k současnému úspěchu.
Nyní má již ústav Craiga Ventura plnohodnotný důkaz o vytvoření plně syntetického geonomu.
„Povedlo se jim udělat plně synteticky genom, který z jedné buňky odstranili a složili do toho buňky podobné, ale jiné. To byla ta syntetická informace. Neznamená to, že vytvořili buňku. Vytvořili informaci, kterou dali do už existujíc schránky,“ doplnil expert z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Podle něj se nový objev dá využít v řadě procesů. „Můžeme syntetizovat nejrůznější informace z nejrůznějších genů a povelů a přinutit buňku, aby dělala, co chceme,“ dodal Pačes.