Výsledky z CERNu nepřinesly velký objev, ale ani zklamání
Obří urychlovač fyzikálních částic v Evropském centru nukleárního výzkumu (CERN) přinesl po téměř čtyřech měsících první výsledky. Jaderní fyzikové při jejich zveřejnění v Paříži připustili, že zatím našli již známé částice. Zároveň se ale naučili mnoho potřebného k budoucím objevům.
Podzemní experiment na hranici Francie a Švýcarska imituje podmínky, které panovaly krátce po vzniku vesmíru. K dosud známým jevům a částicím by díky němu měly v budoucnu přibýt nové, očekávané i nečekané výsledky.
Vědci připustili, že zatím urychlovač ukázal již objevené horní kvarky. Jak přiznává doktor Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky pražské Matematicko-fyzikální fakulty, není to nic výjimečného, ale je to nezbytná přípravná fáze k tomu, aby byli schopni vidět něco nového.
Jiří Dolejší z Ústavu částicové a jaderné fyziky Matematicko-fyzikální fakulty o výsledcích z CERNu
„Urychlovač tím, že znovu objeví částice, které dávno známe, předvede svoji kompetenci. A my se tím naučíme pořádně analyzovat data a být citliví na to, co známé není a co vidět chceme,“ upřesňuje Dolejší.
Zároveň obhajuje pokrok v jaderné fyzice: „Poslední horní kvark byl objeven před patnácti lety v USA a byl to velký výdobytek, zatímco dnes jeho objevení považujeme za rutinní začátek práce.“
Velké objevy přijdou po delší době
Vědci doufají, že se jim v tunelech urychlovače při srážkách paprsků částic podaří najít novou elementární částici, takzvaný Higgsův boson, kterou zatím čistě teoreticky popsal profesor Peter Higgs jako nezbytnou součást hmoty.
„To by znamenalo, že dávná teoretická předpověď by se potvrdila, že by nám příroda dala za pravdu,“ uvažuje Dolejší. „Pokud by se tato částice objevila, zase bychom trochu lépe rozuměli, jak to příroda okolo nás udělala, ale také tomu, jak se vesmír vyvíjel v počátečních fázích.“
Objev takového významu však může podle Dolejšího přijít nejdříve za rok a půl. Na konci roku 2011 skončí přípravná fáze experimentu nastavená na nižší energii. V té době už by mohlo být k dispozici tolik dat, že bude mít smysl udělat první analýzy.
Plány na další zařízení
Vědci z CERNu také vyslovili žádost o výstavbu dalšího urychlovače o délce padesáti kilometrů. „Urychlovač LHC se začal plánovat před dvaceti lety. V době jeho uvedení do provozu je samozřejmě rozumné ptát se, co bude po něm, a připravovat technologie pro další urychlovač,“ potvrzuje Dolejší.
Vše ale podle něho závisí na tom, co se podaří objevit na LHC. Dolejší obhajuje vysokou cenu takového zařízení: „Bylo by to drahé, ale ve srovnání s tím, kolik lidstvo promrhá prostředků na úplně neužitečné záležitosti, kolik i Česká republika ztratí za prohrané arbitráže, jsou výdaje na velkou vědu zanedbatelné.“
