Obyvatele jižního Německa vyděsily záblesky na obloze, zřejmě šlo o meteorit

Neobvyklá podívaná se v neděli večer naskytla obyvatelům jižního Německa, sousedního Rakouska i Švýcarska. Na nočním nebi se totiž objevily záblesky, které prý doprovázely i hlasité zvuky. Řadu obyvatel to vyděsilo tak, že volali na policii. Zřejmě se jednalo o meteorit.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Kometa Kohoutek - jedno z českých jmen na obloze

Kometa Kohoutek - jedno z českých jmen na obloze | Foto: Hale Observatories

Podrobně celou událost popisuje portál německého magazínu Focus. Na policii zavolalo po jednadvacáté hodině přes sto Němců a podobně se zachovala také řada Švýcarů.

Lidé nevěděli, co se děje a někteří měli strach, že mohlo dojít k nějaké letecké havárii. Mluvčí letištního provozu frankfurtského letiště ale uklidňovala, že podle radarových záznamů žádné letadlo nespadlo.

Řada svědků napsala na sociální sítě, že silný světelný záblesk a pak několik menších doprovázel i zvuk podobný hromu. To podle vědců naznačuje, že šlo o větší meteorit, který možná neshořel v atmosféře a mohl dopadnout na zem - podle zpráv o jeho pozorování zřejmě někam k rakouské hranici.

Najít místo dopadu ale může trvat i několik dní. Je prý ale taky možné, že těleso, které rozzářilo noční oblohu, jen proletělo zemskou atmosférou. Doprovodný zvuk by v tom případě naznačoval, že neletělo výš než 80 kilometrů nad zemí.

Ve stejnou dobu, kdy lidé v Německu a okolních zemích pozorovali záblesky na obloze, vyfotili meteorit ve Skotsku - podle astronomů je pravděpodobné, že to byl právě objekt, který pozorovali lidé ve Švýcarsku, Německu a Rakousku.

Pád malých meteoritů na Zemi není nijak neobvyklý. Loni v září spadl jeden takový ve středoamerické Nikaragui a zanechal po sobě kráter o průměru 12 metrů a hloubce pět metrů.

Jeden z největších meteoritů za poslední dobu spadl v roce 2013 do oblasti u ruského Čeljabinsku. Při vstupu do atmosféry nad jižním Uralem vážil 12 000 tun a průměr měl 20 metrů, ve výšce asi 30-40 kilometrů nad zemí se ale rozpadl. Přesto se následkem tlakové vlny, která poničila na 7000 budov, zranilo zhruba 1500 lidí.

Tea Veseláková Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme