Sonda Juno zvládla klíčový manévr a dostala se na oběžnou dráhu Jupiteru
Americká vesmírná sonda Juno zvládla nejtěžší část své dlouhé cesty vesmírem a dostala se na oběžnou dráhu Jupiteru. Hlavním úkolem družice je prozkoumat jádro největší planety Sluneční soustavy. Vědci by tak mohli odhalit historii celé soustavy i tajemství jejího vzniku.
I když družice vesmírem cestovala přibližně pět let, nejnáročnější byl právě poslední manévr, tedy přesun na oběžnou dráhu Jupiteru.
Sonda se k planetě přibližovala rychleji než cokoli, co kdy člověk vyrobil, a proto musela prudce zabrzdit. Motory se přitom musely zažehnout v přesně stanovenou chvíli ve správném směru a na přesnou dobu.
Celý manévr byl o to složitější, že se družice pohybovala zcela bez kontroly ze Země. Proto, když se nakonec sonda k Jupiteru úspěšně dostala, rozezněl se v prostorách NASA bujarý potlesk.
#ICYMI, our #Juno spacecraft is in Jupiter’s orbit! Confirmation was received at 11:53pm ET: https://t.co/2uqevTkJj4 pic.twitter.com/lUi1D5hlHH
— NASA (@NASA) 5. července 2016
Výzkumníci z týmu NASA doufají, že jim družice pomůže získat nové informace o Jupiteru a objasnit historii vzniku sluneční soustavy. Jeden z pracovníků mise Juno, John Anderson, řekl, že přesun družice na oběžnou dráhu Jupiteru je jen začátkem výzkumné práce.
„Tohle je jenom jen první krok v misi Juno. Věříme, že nám celá operace umožní vyzkoušet nové technologie, což je nesmírně důležité pro nadcházející mise. Doufáme taky, že nám Juno přinese odpovědi na to, jak se tvoří planety.“
Publicista a odborník na kosmonautiku Pavel Toufar ve vysílání ČRo doplnil, že Jupiter je zajímavou planetou nejen tím, že je největší v naší sluneční soustavě, že je po Měsíci a Venuši nejjasnějším bodem noční oblohy, ale tato planeta je podle něj ‘jakousi Rosettskou deskou‘ (díky ní byly rozluštěny hieroglyfy) naší planetární soustavy.
„A vědci by rádi věděli, jak Jupiter vypadá a jaké jsou tam zákonitosti. Jupiter je skutečně takovou vzorkovnicí vzniku sluneční soustavy. Jeho poznáním dokážeme poznat nejen její historii, ale také naší zemi. Výzkum Jupitera přinese mnohem cennější poznatky než například výzkum Marsu,“ uvedl.
Veřejnost může navrhovat záběry
Juno bude u největší planety sluneční soustavy zkoumat její jádro. Vědce zajímá hlavně to, jestli je v atmosféře Jupiteru voda. Mise by měla trvat celkem 20 měsíců, během nich se bude muset sonda vypořádat například s úlomky, které jsou na oběžné dráze Jupiteru. Nemělo by jí to ale nějak poškodit, protože má podobně odolnou konstrukci jako například tank.
„Jupiter disponuje silným magnetickým polem, které přitahuje nabité částice. Takže kolem planety jsou oblasti s velmi silnou radiací. Proto jsou některé přístroje chráněny speciálním titanovým pouzdrem. Kamera je takový jediný klasický snímkovací přístroj, který snímá bez viditelného spektra, a u ní se počítá, že vydrží zhruba po dobu sedmi oběhů kolem Jupitera a pak ji zničí silná radiace,“ upozornil Toufar.
„Ale mezitím budou odborníci z NASA vyzývat veřejnost, aby sama kladla žádosti, která místa Jupiteru by měla sonda zabírat. A pro laika je Jupiter nádhernou barevnou planetou, s obrovskou barevnou skvrnou a proudící atmosférou,“ dodal publicista a odborník na kosmonautiku Pavel Toufar.
Celý projekt stál 1,1 miliardy dolarů, tedy asi 27 miliard korun. Na podzim chystá NASA nové mise. V září by měla další družice letět k asteroidu Bennu a získat z něj vzorky horniny.
