Sonda Philae začala vrtat do povrchu komety. Poslat data vědcům ale může být problém
Evropská vesmírná sonda Philae na povrchu komety 67P/Čurjumov-Gerasimenko začala s vrtnými pracemi a vědeckými experimenty. Zda se výsledky pokusů podaří odeslat na Zemi, není kvůli problémům s nedostatkem energie jasné.
„Zařízení pracuje, ale naneštěstí jsme přišli o spojení, takže nedostáváme žádná nová data,“ prohlásil Stephan Ulamec z Německého střediska pro letectví a vesmír, který má sondu Philae na starosti.
Zda se ale ještě v sobotu se sondou spojit dokážou, není jasné. „Možná baterie budou prázdné, než kontakt obnovíme,“ dodal.
Po krátkém přerušení spojení během noci začal vesmírný modul Philae na pracoviště Evropské vesmírné agentury (ESA) opět z komety dodávat vědecká data, později však komunikace opět ustala. Hluchý prostor v komunikaci je kvůli tomu, že Philae nemá neustálý kontakt s mateřskou sondou Rosetta, která krouží kolem komety a signál z přistávacího modulu přeposílá na Zemi.
Modul evropské sondy Rosetta dorazil na kometu po desetileté cestě ve středu. Přistát se mu podařilo až napotřetí. Po dvou skocích skončil podle vědců z ESA na svahu, který částečně brání dopadu slunečního svitu na solární panely modulu.
Stále tak není jisté, jak dlouho bude moci Philae pracovat. Zatím má energii zhruba do soboty, sluneční svit by ale v současné poloze mohl bateriím dodávat další energii asi jen hodinu a půl denně.
Už ve čtvrtek přitom vědci označili případný pokus o další skok modulu na jiné místo kvůli nízké gravitaci komety za krajně rizikový. Musely by tomu předcházet rozsáhlé výpočty a hlavně přesné určení místa, kde se Philae nachází. Existuje prý však i možnost, že se sama kometa natočí příznivěji směrem ke Slunci.
Agentura ESA i přes potíže zahájila experimenty, první „mechanickou operací“ bylo vsunutí teplotní sondy do povrchu komety. Vědci doufají, že jim získané informace pomohou poodhalit tajemství vzniku sluneční soustavy před 4,6 miliardy let.
