Sonda Voyager 1 se přiblížila k okraji Sluneční soustavy

Americká sonda Voyager 1 se blíží k okraji Sluneční soustavy. Žádný předmět vytvořený člověkem dosud nedoputoval tak daleko. Uvádí to americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA).

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Průlet sond Voyager hranicemi sluneční soustavy

Průlet sond Voyager hranicemi sluneční soustavy | Foto: NASA

Sonda Voyager 1 odstartovala 5. září 1977 a od té doby urazila více než 17 miliard kilometrů. V roce 1979 proletěla kolem planety Jupiter a o rok později i kolem Saturnu. Pořídila také první podrobné fotografie jejich měsíců a zaslala je na Zemi.

Voyager 1 a sesterská sonda Voyager 2 vyfotografovaly všechny vnější planety našeho slunečního systému. Sonda Voyager 2 byla vyslána do vesmíru 20. srpna 1977 opačným směrem než Voyager 1.

Přehrát

00:00 / 00:00

Téma na Rádiu Česko přiblížil Antonín Vítek z Akademie věd

První sonda se pohybuje rychlostí zhruba 61.200 metrů za vteřinu, rychlost Voyageru 2 je zhruba 56.300 metrů za vteřinu. Voyager 2 tak má oproti svému dvojčeti několikaleté zpoždění.

Antonín Vítek z Akademie věd na Rádiu Česko vysvětlil, jak dlouho putují údaje pořízené sondami na Zemi.

„Stačí to vydělit rychlostí světla, to znamená těch 300 tisíc kilometrů za sekundu, a dostanete, jak dlouho tam v sekundách ten signál letí. Zhruba řečeno, pošleme signál s dotazem na tu sondu a dostaneme odpověď druhý den odpoledne. Takže jsou to desítky hodin toho letu signálu tam a desítky hodin letu toho signálu zpátky.“

Voyager 1 může podle něj takto vysílat údaje ještě asi dalších 15 let.

„Základním omezujícím elementem jsou izotopové baterie dodávající elektrickou energii. A předpokládá se, že ty vydrží asi do roku 2025.“

Přehrát

00:00 / 00:00

O americké sondě Voyager 1 mluvil na Radiožurnálu odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl

„Čili ještě nějakých 15 let nám může dávat informace a teď už by to byly informace ne o meziplanetárním prostoru, ale mezihvězdném prostoru. A to by bylo velice zajímavé,“ řekl Antonín Vítek.

„Samozřejmě se čekalo, že se sonda dostane daleko, nečekalo se ale, že sonda bude ‚naživu‘. Sonda měla plánovanou životnost tři roky a tehdy by si asi nikdo nevsadil, že budeme slavit její Kristova léta a že bude dále fungovat. Z technického hlediska je to obrovský úspěch. Už jen proto, že v době jejího vzniku neexistovaly technologie, jak s ní udržet spojení na takovou vzdálenost,“ uvedl odborník na kosmonautiku Tomáš Přibyl.

Dana Votýpková, Jan Richter, mta, pir Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme