Na průtahy stavby tunelu Blanka doplácejí místní obyvatelé
Tunel Blanka - horké téma hlavního města Prahy - je projekt podporovaný i zatracovaný. Víc než 6 kilometrů dlouhý tunel spojí městské části Břevnov a Tróju a stane se tak severozápadní částí vnitřního městského okruhu.
Projekt má ulevit obyvatelům Dejvic a Letné od automobilové dopravy - zatím jim ale spíš přidělává starosti.
Stavba začala v roce 2007, kdy se Letná a Hradčanská proměnily v jedno obří staveniště. Místo obvyklého cirkusového šapitó stojí na letenské plání obří halda vytěžené zeminy, jinde chrání plechové ohrady velké stavební jámy.
A navíc prach, hluk a nekončené kolony aut - takový je současný obrázek v místech, kde se staví tunel Blanka. Nejvíc se zlobí obyvatelé domů, pod kterými se tunel razí:
„To odstřelování je hrozné. Nad okny mi praská omítka,“ postěžovala si místní obyvatelka.
Magistrát počítá s tím, že škody vzniklé kvůli ražbě v podzemí poškozeným nahradí - k dispozici má 150 milionů.
„Lidé mají v bytech popraskané dlaždice, takže by to měli udělat,“ přibližuje situaci jiná žena z Prahy 7.
Další stinnou stránkou stavby byly dva propady nadloží ve Stromovce, v roce 2008. V této věci padlo několik trestních oznámení - policie případ prošetřila a uzavřela bez určení pachatele.
‚Příliš blízko centra‘
Nejen místní obyvatelé, ale třeba občanské sdružení Auto*Mat kritizuje tunel Blanka.
„Je situována příliš blízko centru města a tudíž neodvádí tranzitní dopravu mimo obytné území města,“ myslí si Michal Křivohlávek ze sdružení Auto*Mat. a dodává:
„Všechny silnice, které povedou směrem k Blance, procházejí historickou obytnou zástavbou, tudíž obyvatelé těchto městských částí nemohou očekávat menší počet aut, lepší život ve městě, snížení hluku a snížení emisí, ale naopak v okolí Blanky se bude počet aut zvyšovat.“
Dopravní expert a děkan dopravní fakulty ČVUT Petr Moos ale projekt schvaluje jako nejlepší možnou variantu a budoucnost Letné vidí optimisticky.
Kouzelný prostor
„Já si myslím, že je třeba mít pochopení pro občany Prahy 6 a Prahy 7. Skutečně jim to komplikuje život, ale v budoucnu, až stavba bude hotová, dojde ke zklidnění v okolí Hradčan,“ domnívá se Moos.
„Dokonce ten prostor bude velice kouzelný, bude propojovat více druhů veřejné dopravy na Hradčanské a jistě si jej občané velmi oblíbí,“ odhaduje děkan dopravní fakulty ČVUT.
Bolavým místem tunelu Blanka jsou také finance. Vysoutěžená cena 21 miliard ani plánované zprovoznění na podzim roku 2011 už neplatí.
Aktuálně se mluví o částce 25 až 28 miliard a s uvedením do provozu celého komplexu se počítá až v prosinci 2012.