Povolební vyjednávání pokračují. 'Jízdní řád' určuje ústava
Povolební vyjednávání se rozbíhají. Prezident Václav Klaus si na dnešek pozval na Pražský hrad ke konzultacím lídry všech stran, které se dostaly do Poslanecké sněmovny. Prezident dosud neuvedl, koho pověří jednáním o novém kabinetu. Legislativa přesně neurčuje, kdo by to měl být.
Záleží mnohem více na zvyklostech a precedentech, na tom, jak se zachová prezident Václav Klaus a co mezi sebou vyjednají lídři stran zastoupených ve Poslanecké sněmovně, a v první řadě vítěz voleb.
Článek 68 ústavy pouze stanoví, že premiéra - a pak na jeho návrh i ostatní členy vlády - jmenuje prezident.
Nová vláda musí do 30 dnů požádat o důvěru
Co se týče časových lhůt, je v ústavě jediná: nový kabinet musí do 30 dnů po jmenování požádat sněmovnu o vyslovení důvěry. A pak pamatuje ústava ještě na jednu věc: pokud by se takto nedařilo opakovaně, konkrétně dvakrát, sestavit vládu s důvěrou poslanců, musí prezident jmenovat premiéra na návrh předsedy Sněmovny. A když ani na tento třetí pokus vládu nepodpoří většina z přítomných poslanců, znamená to rozpuštění sněmovny a vypsání předčasných voleb.
Kvůli této ústavní pojistce se zrodila jedna zvyklost. A sice, že prezident ještě před jmenováním předsedy vlády pověří někoho sestavováním nového kabinetu. Tento politik - dosud to byl většinou lídr vítězné strany, ale nemusí to tak být - má vlastně mandát vyjednávat o vládě, koalici atp., ale není premiérem ve smyslu ústavy.
Vládu v roce 2002 sestavoval Špidla
V roce 2002 sestavoval vládu tehdejší vítěz, předseda ČSSD Vladimír Špidla. Prezident Václav Havel jmenoval koaliční kabinet s lidovci a Unií svobody-DEU přesně jeden měsíc po volbách.
Topolánkovy vlády
Zato před čtyřmi lety - při patovém výsledku voleb 100 na 100 mezi pravicí a levicí - to trvalo podstatně déle. Mirek Topolánek se poprvé stal premiérem 16. srpna 2006, tedy 10 týdnů po volbách.
Původně se chtěl pokusit o tzv.trojkoalici s lidovci a zelenými. Ta ale nezískala toleranci ze strany ČSSD a rozpadla se. Mirek Topolánek pak neuspěl ani s konceptem jednobarevného kabinetu občanských demokratů s podporou sociální demokracie. Nakonec menšinovou vládu ze členů ODS a nestraníků jmenoval prezident Klaus až po třech měsících od červnového hlasování, přesně 4. září.
Tento tým - vůbec poprvé v naší moderní historii - ale nezískal důvěru poslanců a vládl v demisi další měsíce.
Druhá, tentokrát koaliční vláda Mirka Topolánka byla totiž jmenována až 9. ledna 2007, 7 měsíců a 6 dnů po volbách. Kabinet složený ze zástupců ODS, lidovců a zelených získal důvěru díky tzv. "přeběhlíkům", konkrétně se hlasování zdrželi dva poslanci zvolení za ČSSD Miloš Melčák a Michal Pohanka.
Mandát poslance
Mandát poslance vzniká podle ústavy zvolením. Konkrétně začíná druhým dnem voleb, v našem aktuálním případě tedy sobotou 29. května 2010. Příslušné osvědčení zvoleným kandidátům vydá Státní volební komise nejpozději do jednoho měsíce od uveřejnění výsledků, což by v praxi mohlo být do 1. července.
Mandát je čtyřletý, a pokud se ho třeba poslanec nevzdá nebo se Sněmovna nerozpustí, skončí 29. května 2014. Obdobně to platí i pro minulé volby.
Do čtvrtka má Česká republika 400 poslanců
"Dosluhující" poslanci tedy mají stále ještě mandát do 3. června 2010, protože v roce 2006 se volilo právě 2. a 3. června. S trochou nadsázky říct, že ode dneška až do čtvrtka máme vlastně 400 poslanců.
Důležité ale také je, že poslanec musí potvrdit svůj mandát složením slibu. Což je na programu první, ustavující schůze nově zvolené Sněmovny, která musí podle ústavy začít nejpozději 30. den po volbách.
Nejzazší termín připadá na pondělí 28. června 2010. Podle informací Rádia Česko by ji mohl prezident Klaus svolat kolem 22. června.
Svolání schůze nebude jednoduché. O to víc, že se KDU-ČSL se do Sněmovny nedostala.
Fischerova vláda musí podat demisi po ustavující schůzi
Premiér i ministři jsou stále ve svých funkcích. Demisi musí kabinet podat až po ustavující schůzi nové sněmovny, která by mohla podle našich informací proběhnout 22. června 2010. Ani pak si ale ministři a premiér "nesbalí kufry", budou totiž vládnout v demisi až do jmenování nového kabinetu. Což ale může trvat i několik měsíců.
Jan Fischer má přitom 1. září usednout do křesla viceprezidenta Evropské banky pro obnovu a rozvoj. Premiér ale už řekl, že v čele vlády v demisi vydrží až do konce, do jmenování nového kabinetu.
