Kláštery, podzemní chodby, důl nebo Muzeum magie mohou lidé navštívit při Dnech evropského dědictví

Dny evropského dědictví nabízejí možnost prohlédnout si památky, které jsou běžně pro veřejnost zavřené. Potrvají od soboty 3. září do neděle 11. září 2016.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Libeňský plynojem

Libeňský plynojem | Foto: Pavla Lioliasová

Do Dnů evropského dědictví se letos přihlásilo na 900 památek. Do celoevropské akce se zapojilo na 48 zemí. „Tím hlavním důvodem, proč vlastníci přihlašují své památky do Dnů evropského dědictví, je to, že chceme široké veřejnosti ukázat, jaké kulturní dědictví v naší České republice máme,“ řekla ředitelka Sdružení historických sídel Čech, Moravy a Slezska Květa Vitvarová.

„Aby mohl vlastník přihlásit svůj objekt, musí splnit alespoň jednu ze třech základních podmínek. Buďto se jedná o objekt, který je běžně nepřístupný. Nebo je to objekt, který je otevřen zdarma. A pokud nemůže být otevřen zdarma, tak musí nabídnout něco navíc,“ vysvětluje pravidla pro účast Vitvarová.

Seznam všech památek, které se 26. Dnů evropského dědictví v České republice účastní, najdete zde.

Vládní salónek nebo libeňský plynojem

Jednou z památek, které si může veřejnost prohlédnout, je vládní salonek na pražském Hlavním nádraží. „Vznikl na začátku 20. století a sloužil pro poslední rakousko-uherské císaře a pro všechny československé a české prezidenty. Z dalších osobností tímto salónkem prošli na příklad Thomas Alva Edison, Charlie Chaplin, Kim Ir-sen a naposledy salonek uvítal rakouského prezidenta Heinze Fischera,“ představuje salonek průvodce Českých drah Tomáš Bezouška.

Další běžně nepřístupnou stavbou, kterou mohou návštěvníci vidět, je Libeňský plynojem. „Byl postaven v roce 1932 a svému účelu sloužit pouze do konce války. Potom byl při Pražském povstání poškozen a pak už o něj neměli plynárny zájem, takže pak v 50. letech přešel do majetku Výzkumného a zkušebního leteckého ústavu, kde se to začalo používat jako podtlaková nádoba pro provoz vysokorychlostních tunelů aerodynamických,“ řekl pracovník Výzkumného a zkušebního ústavu leteckého ústavu Tomáš Jelínek.

Pavla Lioliasová Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme