Nejlepší novinářskou fotografií se stal snímek z arabského jara
Vítěznou fotografii soutěže World Press Photo pořídil španělský novinář Samuel Aranda v Jemenu pro list The New York TimesFoto: ČTK/AP
Prestižní soutěž World Press Photo už zná svého letošního vítěze. Stala se jím fotografie zahalené jemenské ženy, která v náručí drží raněného příbuzného. Pořídil ji španělský fotograf Samuel Aranda pro New York Times. A teď mu vynesla cenu 10 tisíc dolarů.
Kompozice fotky připomíná pietu panny Marie s Ježíšem. Neznámá žena na snímku také truchlí nad konkrétním lidským osudem, který se stal součástí mnohem většího soukolí historie v událostech, které pokračují dodnes.
Snímek vznikl před mešitou, kde si protestující zřídili improvizovanou polní nemocnici. Podle porotců ale nezachycuje jen utrpení, ale také odvahu obyčejných lidí tváří v tvář brutálnímu státnímu aparátu.
„Zabodovat v téhle soutěži je dobrý výkon,“ domnívá se Antonín Kratochvil, mezinárodně uznávaný reportážní fotograf a dokumentarista, laureát několika cen World Press Photo.
Hostem poledních Ozvěn dne byl Antonín Kratochvil, mezinárodně uznávaný reportážní fotograf, dokumentarista a laureát několika cen World Press Photo. Zamýšlel se nad vlivem nových médií na prestižní soutěž novinářské fotografie
Internet a nová média zvyšují konkurenci v boji o tento titul. Do papírových médií jako je právě New York Times lze umístit jen omezený počet fotografií, zatímco internetové verze deníků hýří velkými fotogaleriemi.
„To změnilo tu informaci tak tisícinásobně,“ dodává Antonín Kratochvil.
Fotograf Jan Šibík tipoval, že letošní vítězná fotografie se bude dotýkat problémů arabského světa a bude symbolická. Oba odhady mu vyšly, jak řekl ve Světě o třetí.
„Já se musím přiznat, jelikož sleduji veškeré fotografie v těch hlavních týdenících, měsíčnících, v Time, Newsweeku, sleduji ty galerie v The New York Times, tak mám pocit, že se mohla vybrat fotografie ne třeba úplně tak symbolická, ale obsahově silnější. Ta fotografie samozřejmě je velmi dobrá, ale měl jsem pocit, že jsem během roku viděl některé, které aspoň mně osobně by připadly lepší,“ poznamenal fotograf.
„Nechci být jakoby kritik, protože sám bych byl velmi šťasten takovouhle fotografii udělat, ale když se na ni podíváme pozorně, tak můžeme vidět, že není úplně kompozičně čistá. Že část ruky toho raněného chybí, také v pravé části toho snímku je jakoby useklá část postavy. Takže po formální stránce ta fotka má nějaké problémy, ale samozřejmá má tam tu symboliku, o kterou asi porotě šlo,“ podotkl Jan Šibík.
Čas vysílání: ráno každých 15 minut, většinu dne každých 30 minut, o víkendu večer každou celou hodinu
