Nejstarší portrétní fotografii v Evropě mohou návštěvníci vidět na Hradě
Vůbec nejstarší dochovaná portrétní fotografie v Evropě je ode dneška k vidění v Jízdárně Pražského hradu. Pochází z roku 1839 a zachycuje hraběcí rodinu Chotků. Je na ní mimo jiné také otec budoucí manželky Františka Ferdinanda d'Este. Významnému rodu kdysi patřil zámek Velké Březno u Ústí nad Labem. Snímek, který pochází z tamních sbírek, je nyní k vidění na výstavě Hrady a zámky objevované a opěvované.
Drobnou fotografii přivezli kurátoři z Velkého Března v důkladně zajištěné kovové krabičce. Z ní ji pak v bílých rukavičkách vyndali a opatrně umístili do veliké vitríny, kde bude až do konce výstavy.
Nejstarší portrétní fotografie v Evropě je k vidění na Pražském hradě. Vznikla roku 1839, zachycuje rodinu Chotků. Natáčela Klára Fleyberková
Poprvé se veřejnosti ukázala fotografie teprve nedávno. I když je stará skoro 200 let, památkáři ji našli před třinácti lety.
„Objevena byla náhodně při revizi staršího fotografického materiálu v kufru se starými fotografiemi a dalšími materiály. V tomto ohledu to bylo velké překvapení,“ přibližuje kurátor výstavy Petr Pavelec.
Ještě větší překvapení ale přišlo po bližším zkoumání snímku. Zjistilo se, že je focený takzvanou daguerrotypií, což je vůbec první prakticky užívaný fotografický proces. Obrázek se při něm přenáší na měděnou desku.
Fotografii je nyní potřeba udržet ve speciálních podmínkách. „V tomto případě máme starost z hlediska uložení, aby nedošlo ke korozi. Musí se hlídat, aby nebyla daguerrotypie uložena ve vlhku,“ upozorňuje Ivana Kopecká z Národního technického muzea.
Pro rodinu Chotků bylo fotografování velkou událostí
Snímek rodiny Chotků pořídil fotograf tři měsíce po prvním představení vynálezu daguerrotypie, podotýká Pavelec.
Fotografickou techniku daguerrotypie vynalezl Louis Daguerre. Metodu představil 19. srpna 1839 na zasedání Francouzské akademie věd. Při svém bádání navazoval na poznatky Josepha Niépceho, se kterým před jeho smrtí na vynálezu několik let pracoval. Daguerrotypie měla řadu nevýhod. Byla náročná, drahá a snímky se nedaly kopírovat.
„Rodina Chotků cestovala po Evropě, v tomto případě to byla návštěva v Mnichově. Jeden ze synů Karla Chotka o této nové technice zobrazování věděl a fotografování zprostředkoval. Karel Chotek si poté, co byl tento snímek pořízen, do svého deníku zapsal, že jde o technologii, která zásadním způsobem poznamená svět a bude jí patřit budoucnost,“ říká kurátor výstavy.
Hraběcí rodina považovala fotografování za velkou událost, což dokládá jejich slavnostní oblečení. Snímek ukazuje i to, že s podobným procesem neměli žádnou zkušenost.
„Například Karel Chotek se patrně v rozhodujícím okamžiku naklonil ke své manželce a je rozmazaný. Jeho dcerka si strká prst do pusy. V tomto ohledu je to takové faux pas,“ vyjmenovává Petr Pavelec.
Na unikátní snímek se návštěvníci Jízdárny Pražského hradu mohou přijít podívat do 15. března.
