Rekonstrukce polské královské koruny

28. září  2004 v 16:30  
detail královského klenotu - Foto: Josef Veselý

detail královského klenotuFoto: Josef Veselý

Symbolem státnosti bývají korunovační klenoty. Naše koruna se jmenuje po českém patronovi Svatováclavská. Nejstarší polské korunovační klenoty dostaly jméno po 1. polském králi Bioleslawu Chrabrém. Jenže na počátku 19.století zmizely. Nechali je roztavit pruští dobyvatelé Krakova. Teď ale koruna, žezlo a jablko povstaly znovu jako bájný pták Fénix z popela.

Příběh znovuzrození polských korunovačních klenotů přiblížuje varšavský zpravodaj Českého rozhlasu Pavel Novák. 

Nejstarší polskou královskou korunu si první král Boleslaw Chrabrý nikdy na hlavu nenasadil. V roce 1025 se nechal korunovat asi něčím méně honosným, než právě korunou pojmenovanou po něm. Ta spatřila světlo světa až ve 14.století. Nechal ji zhotovit poslední vládce z rodu Piastowců Kazimír Velký - mimochodem i zakladatel krakovské Jagellonské univerzity. První, kdo ji nosil během korunovace na hlavě byl Kazimírův nástupce Ludvík Uherský. Koruna se ven z pokladnice na hradu Wawel vyjímala jen několikrát během staletí - při korunovaci samozřejmě. 

Ta poslední se konala v roce 1764. Pak o 31 let později Prusové obsadili Krakov a nastalo třetí dělení Polska. Prusové vykradli pokladnici a korunu i žezlem a jablkem odvezli do Berlína. Aby pokořili dobytý národ úplně, zbavili korunu perel a drahokamů a kov nechali roztavit na 5 a 10 tolarové mince. Koruna se změnila v peníze v roce 1811. 

Po 209 letech od vymazání Polska z mapy Evropy se koruna Boleslawa Chrabrého znovu objevila na světě. Podle historických materiálů ji zrekonstruoval majitel jednoho z krakovských antikvariátů Adam Orzechowski. Několik let tajně sbíral skici a dokumenty o koruně. Loni na jaře s pomocí několika zlatníků, kovotepců a historiků začal znovu tvořil královskou korunu. 

Je vyrobená přesně těmi starými technikami jako ta původní. Dá se říct, že je dokonce částečně z toho samého kovu jako opravdová koruna Boleslawa Chrabrého. Panu Adamovi se totiž podařilo získat několik mincí, které pocházely z roztavené koruny, žezla a jablka. I ty pečlivě rekonstruoval a dnes je na sametové podušce, kdesi v bankovním sejfu v Krakově uložený celý komplet královských klenotů. 

Adam Orzechowski nerad mluví o penězích. Říká, že do rekonstrukce koruny investoval několik desítek tisíc zlotých. To znamená několik set tisíc korun. Nejtěžší prý bylo získat drahé kameny. Rubíny například musel dovézt z Indie přes Spojené státy. Složité bylo také sehnat smaragd s puklinami, jehož místo bylo na královském žezlu. Celou korunu Boleslawa Chrabrého zdobí 88 velkých kamenů. Rubínů, safírů a smaragdů. Je na ní také 80 perel. Pro vyrobení koruny bylo potřeba 80 dekagramů zlata a 80 dekagramů stříbra. 

Koruna už je hotová a čeká už nikoli na to, že si ji někdo vloží na hlavu, ale že ji znovu uvidí národ. 

Historici přemýšlejí, kde by měly být korunovační klenoty vystavené. Jako nejlepší místo se zatím jeví varšavský královský zámek. Tak byl totiž touto korunou před 240 lety 25. listopadu korunován poslední polský král Stanislaw August Poniatowski. 

Autor:  Pavel Novák  (pan), Milan Kopp  (mkp)
Pořad: Zprávy  |  Stanice: ČRo Radiožurnál
Čas vysílání: pondělí–neděle ráno každých 15 minut, většinu dne každých 30 minut, o víkendu večer každou celou hodinu  |  Délka pořadu: 2-10 minut  
 

Nové články v rubrice

Tipy

« »
Dění na Ukrajině - Foto: Alexandr Pícha

Bouřlivé dění

sledujeme každý den

 
Mobilní aplikace Zprávy ČRo - Foto: Michal Jindra

Číst nás můžete

i když nejste u počítače

 
Promo - Občanský zákoník - Foto: Michal Jindra

Udělejte si přehled

v novém kodexu

 
Program ČRo Sport - Foto: Michal Jindra

Program streamu ČRo Sport

Na webu vysíláme přímé přenosy

 
Volby 2014 - promo - Foto: Michal Jindra

Vše podstatné

na jednom místě

 

Mobilní verze | Podmínky užití | English
© 1997-2014 Český rozhlas