Ve vazební cele v Haagu zemřel bývalý jugoslávský prezident Miloševič

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič je mrtev. Čtyřiašedesátiletý Miloševič byl nalezen ve své vazební cele v Haagu. Před tamním Mezinárodním soudem pro bývalou Jugoslávii čelil obviněním z válečných zločinů a zločinů proti lidskosti z doby občanské války v devadesátých letech.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Slobodan Miloševič

Slobodan Miloševič | Foto: AFP

Miloševiče našli v jeho cele v deset hodin dopoledne. Podle předběžných informací byl už několik hodin mrtvý. "Miloševič byl nalezen bez života na lůžku ve své cele v zadržovacím zařízení OSN. Stráž okamžitě upozornila velitele a lékaře. Ten později potvrdil, že Slobodan Miloševič je mrtev," konstatuje prohlášení haagského tribunálu.

Na místo se dostavila nizozemská policie a také úřední ohledávač. Úřady zahájily vyšetřování příčin vězňova úmrtí, byla rovněž nařízena toxikologická analýza a soudní pitva zemřelého.

Miloševič, přezdívaný balkánský Machiavelli, byl první hlavou státu v historii, kterou soudil mezinárodní tribunál kvůli obvinění z válečných zločinů. I když soud probíhal od roku 2002, rozsudku se nedočkal. Za vinu mu bylo kladeno rozdmýchávání nacionalistických vášní a rozpoutání několika válek v 90. letech na Balkáně. Aktivně se podílel na většině konfliktů v bývalé Jugoslávii.

Obvinění se konkrétně vztahovala na válečné operace, které Srbsko vedlo v letech 1991 až 1995 proti Chorvatsku a v Bosně a v letech 1998 až 1999 v jihosrbské provincii Kosovo. Miloševič, který se haagskému tribunálu dobrovolně vydal v roce 2002, všechna obvinění odmítal. Před ICTY se jako bývalý právník hájil sám, proces se ale neúměrně protahoval, a to i kvůli vážným zdravotním problémům obviněného.

Srbský ministr zahraničí a zapřísáhlý odpůrce bývalého jugoslávského prezidenta Vuk Draškovič necítí nad smrtí Miloševiče lítost. Srbskému rádiu B 92 řekl: "Z osobních důvodů je pro mne těžké událost komentovat, protože Miloševič nařídil tolik vražd členů mé strany, mých nejbližších spolupracovníků i členů mé rodiny. Několikrát nařídil dokonce také mou likvidaci. Je mi líto, že byl souzen v Haagu a že kvůli všemu, co udělal svému vlastnímu národu, nebyl souzen v Bělehradě."

Čtyřiašedesátiletý Miloševič zemřel pravděpodobně přirozenou smrtí. Televizi BBC to sdělil jeden z jeho obhájců Stephen Kaye. "Miloševič měl už dlouho srdeční problémy a vysoký tlak. Nedávno si stěžoval na bolesti hlavy a uší. Před několika týdny mi řekl, že nemá v úmyslu vzít si život. Těžce pracoval na své obhajobě a chtěl v boji pokračovat," uvedl Kaye. Miloševič už dlouho trpěl srdečními problémy a vysokým tlakem. Soudci mu minulý měsíc nedovolili odjet na léčení do Ruska. To Miloševičův bratr Borislav považuje za příčinu smrti.

Další z právníků zesnulého Slobodana Miloševiče Zdenko Tomanovič ale řekl, že bývalý jugoslávský prezident vypadal jako otrávený. Navíc se prý sám Miloševič obával, že se ho v cele haagské věznice pokoušejí otrávit. Podle mluvčího Mezinárodního trestního tribunálu nelze zatím jednoznačně prohlásit, že Miloševič zemřel přirozenou smrtí. Je třeba vyčkat až na zprávu patologů. Pitva by měla proběhnout v neděli. Tomanovič požádal tribunál, aby se pitva uskutečnila v Moskvě. K tomu se soud nevyjádřil, povolil ale, aby se pitvy zúčastnili také dva srbští odborníci.

Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič byl posledním z trojice nacionalistických vůdců, kteří stáli za krvavým rozpadem Jugoslávie. Jako jediný z nich však stanul před soudem. Při podpisu mírových dohod o ukončení bosenské války v Daytonu na podzim roku 1995 byl přitom vnímán jako mírotvorce.

V dubnu roku 2001 byl uvězněn v Bělehradě a v červnu téhož roku byl vydán do Haagu. V čele Srbska a později Jugoslávské svazové republiky stál 9 let, od roku 1991 do roku 2000. K odchodu z funkce jej přinutily až bouřlivé demonstrace po prohraných prezidentských volbách.

Na smrt Slobodana Miloševiče reagují také světové politické špičky. Z vrcholných německých politiků jeho úmrtí komentoval šéf diplomacie Frank-Walter Steinmeier.

"Jméno Miloševič stojí za porušováním lidských práv, za mnoha oběťmi a celkově za balkánskými válkami v devadesátých letech," míní Steinmeier. Podle něj sahají důsledky těchto událostí až do dnešních dnů. "Smrt Slobodana Miloševiče by nás neměla zadržet na cestě k dosažení míru a stability na Balkáně. Naopak by to mělo naše úsilí znovu nastartovat," vyzývá šéf německé diplomacie.

Jiří Hošek, Marie Matúšů, Jaromír Marek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme