Muslimové v Amsterdamu
Nizozemská vláda si oddechla. Milionová muslimská komunita žijící v této zemi nevytáhla do ulic. Vláda se obávala reakce tamních muslimů na krátký film extrémně pravicového poslance Geerta Wilderse s názvem Fitna - neboli Rozvrat. Ten ukazuje islám jako militantní náboženství a vyzývá k zastavení islamizace Nizozemska. Z prostředí muslimské komunity v Amsterdamu je reportáž Pavla Nováka - našeho zpravodaje v zemích Beneluxu.
Jsme ve Fatiho mešitě v Amsterdamu. Jediném muslimském svatostánku v centru tohoto města. Na první pohled není zvenčí poznat, že jde o mešitu. Není divu. Lehko se dá splést s kostelem. Až do roku 1971 jím ostatně i byla. Pak se tu skladovaly koberce. Bývalý kostel nakonec koupila turecká komunita. Už 26 let jsou na věžích této budovy nikoli kříže, ale půlměsíce.
Mehmet Yurek je třicátník oblečený v tmavém saku a košili s kravatou. Do kanceláře mešity přišel prostovlasý a hladce oholen. "Já jsem zdejší imám", řekl mi a přes tlumočníka vysvětlil postoj věřících ve své komunitě ke kontrovetrznímu filmu Fitna.
"Byli jsme z toho smutní. Muslimové se nesnaží ponižovat nic, co je někomu jinému svaté. 450 tisíc Turků a skoro milion muslimů v této zemi ten film zranil. To, co se ukazuje ve filmu, není jak muslimové opravdu žijí, nebo by žít měli. Takové filmy nemají na společnost pozitivní vliv. Nepomáhá to našemu vzájemnému soužití," říká imám Mehmet Yurek.
Dávám slovo předsedovi mládežnické organizace náboženské obce Fatiho mešity Mehmetu Yamalimu. Může mít film extremisty Wilderse Fitna nějaký negativní dopad na vztahy mezi muslimy a křesťany v Nizozemsku ?
"Myslím, že to může mít vliv, ale jen na malou skupinu lidí. Wilderse skoro nikdo nepodporuje. V parlamentu byla debata o jeho filmu a všichni se ho ptali, proč to dělá?
On stále tvrdí: islám je nebezpečný, krutý a špatný. Když mu ale někdo nabídne: dobrá, pojďme si o tom promluvit, proč si to myslíte, odkud máte takové informace ? On všechna pozvání k diskusi odmítá."
Příkladem klidného soužití křesťanské a muslimské komunity je amsterdamská čtvrť Baarsjes. Žije tu 63 tisíc lidí. 15 % z nich jsou Turci nebo Maročané.
"Žijí tu vedle sebe. V klidu. Nejsou tu žádné velké problémy," vysvětluje mi bývalý člen místního zastupitelstva Jan Voetberg. Pákistánci si udělali modlitebnu z obchodu a skladu za ním. Na první pohled z ulice není vůbec poznat, co je za dveřni uvnitř. Vykachlíčkovaná hala, s měkkým hřejivým kobercem na podlaze a výklenkem michrab obráceným k Mekce. Pan Abdul odsuzuje natočení i zveřejnění filmu Fitna.
"Jsem pro svobodu projevu, ale nesmí se tím urážet víra jiných. Ať se každý těší ze svobody projevu, ale ať vezme na vědomí, že není na světě sám," říká pan Abdul.
Mešit je dnes ve čtvrti Baarjes víc než kostelů. Je to ale hlavně tím, že obyvatelé Amsterdamu jsou mnohem méně zbožní, než ostatní obyvatelé Nizozemska. Kostely zely prázdnotou. Turci mají ovšem už 15 let záměr postavit si novou mešitu - možná i s minaretem. Před lety byla městská rada zaskočená, když zjistila, kdo si koupil obecní pozemek a co na něm chce stavět. Řekla: "Ano, ale mešita musí být obklopená obytnými domy." Dnes se ale objevují stále nové výhrady k tomu, že by se v Baarsjes měla mešita stavět.
Stojíme s panem Janem před staveništěm a on ukazuje: "Vidíte, domu by se už letos měly začít stavět. Ale objevily se všemožné problémy se stavbou mešity. Nikdo z nás zatím neví, jak to skončí."
