Čím dál víc Poláků se kvůli nízkým cenám nemovitostí stěhuje do Německa

Těžko bychom v Evropě hledali dva národy s komplikovanějšími vztahy, než jaké dlouhodobě panují mezi Němci a Poláky. Na politické úrovni teď po éře bratrů Kaczyňských zažíváme období "oteplování." V německo-polském pohraničí se pak poslední dobou dá vypozorovat zajímavý fenomén. Čím dál tím víc Poláků řeší neutěšenou situaci s bydlením stěhováním do sousedního Německa. V jeho pohraničních oblastech je totiž dostatek volných nemovitostí za mimořádně výhodnou cenu. Berlínský zpravodaj Českého rozhlasu Jiří Hošek se 'zblízka' zajímal o to, jaké jsou plusy a mínusy nového 'trendu'.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Pasewalk

Pasewalk | Foto: de.wikipedia.org

Rodina Bukowských žila ve Varšavě, kde v malém bytě - 60 metrů čtverečních - vychovávala dvě děti. Prakticky ze dne na den se odhodlala k revolučnímu kroku, který nejen jejich polští přátelé hodnotí jako velmi odvážný. Rozhodli se totiž využít prudce klesajících cen nemovitostí v německém pohraničí, prodat varšavský byt a odstěhovat se do Německa. Činžovní dům z roku 1911 ve městě Pasewalk - ve velmi špatném stavu - pořídili za třetinu výnosu z prodeje bytu. Zbylé dvě třetiny padly na rekonstrukci domu, která ale ještě není uzavřena.

"No, naši polští kamarádi si ťukali na hlavu, když se to dozvěděli. Hlavně kvůli tomu, že se stěhujeme z Varšavy, neznáme jazyk a nemáme práci. Že se zkrátka vrháme do neznáma," říká paní Bukowská, která teď začne pracovat v nedalekém polském Štětíně jako vedoucí kavárny.

Začátky v Pasewalku byly krušné hlavně pro obě dcery, mladší Kasiu a starší Pamelu. "Zpočátku to bylo hodně těžké, hlavně co se týče loučení s kamarády ve Varšavě. Samozřejmě jsem měla potíže i s jazykem, ale teď už je to o hodně lepší. Dokonce mám ve škole lepší známky, než jsem jaké měla v Polsku," směje se Pamela.

"Nemůžu říct, že by nás noví sousedé přijali špatně. Pomáhají nám všude tam, kde to jen jde. Ze vzájemné komunikace nás ale všechny bolí ruce," popisuje nesnadný způsob domluvy s okolím tatínek Bukowski, na jehož bedrech leží veškerá tíha rekonstrukce domu. Jeho choť na téma složité domluvy vtipně dodává: "Možná nám nadávají, ale my jim nerozumíme..."

Cizinci to nemají v německém pohraničí snadné už z toho důvodu, že se tam mimořádné přízni těší krajně-pravicová NPD. Mediální pozornost vzbudil nedávno incident v obci Lögnitz mezi německou rodinou a 13letým polským chlapcem. Jeho provinění mělo spočívat v tom, že si kopal s míčem na plácku, kde se sušilo prádlo. Lothar Meistring, starosta Lögnitz, kde je ze tří tisícovek obyvatel dnes už 240 Poláků si myslí, že jde o kampaň sdělovacích prostředků.

"Když se ještě před podáním trestního oznámení u mě objeví polská televize, tak říkám, že je to zatraceně podezřelé. Jistě, ne všichni Němci jsou z nových sousedů radostí bez sebe. Ale jsem přesvědčený o tom, že z tohoto vývoje nejsou nadšené ani jisté názorové proudy na polské straně," míní starosta Meistring.

Nejsou vlastně Poláci, kteří se rozhodnou přestěhovat do Německa, vnímání ve své vlasti coby zrádci, zeptal se zpravodaj Jiří Hošek Urszuly Berliňské z městského úřadu ve Štětíně.

"Jako zrádci ne, ale hodně lidí se diví a ptá se jich, zda nemají strach. Ti lidé ale žádný strach nemají a žádná televizní reportáž je v jejich odhodlání nemůže zviklat. Správně říkají, že chtějí jenom žít a pracovat tam, kde chtějí. Jsou Evropané a chtějí žít společně s Němci v jedné Evropě," uvádí paní Berliňská.

Kromě Poláků, kteří v německém pohraničí hledají pěkné bydlení za rozumnou cenu, se tamtéž hrnou taky polští podnikatelé. Lákají je nejen pobídky od zemské či spolkové vlády, ale taky výhoda opatřit své produkty značkou "Made in Germany."

"Když dodáváme stejné výrobky z filiálky v polské Poznani a odsud z Pasewalku, zboží z Německa se lépe prodává a to i za vyšší cenu. Neplatí to jen pro Německo, ale taky pro Východní Evropu," říká Jaroslaw Wieczorek, jehož 19 německých zaměstnanců vyrábí součástky pro automobilový průmysl.

To, že se Pasewalk pomalu stává mezinárodním městem, potvrzuje i místní školka, která klade velký důraz na cizí jazyky a děti se tu neučí jenom anglicky, ale také polsky.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme