Klid na Kavkaze nepanuje ani po přijatém rusko-gruzínském příměří
Gruzie dnes obvinila Rusko z porušení příměří. Podle gruzínské vlády totiž vjelo do města Gori na severu země, nedaleko odštěpenecké enklávy Jižní Osetie, kolem 50 ruských tanků - a to přesto, že obě země přijaly mírový plán, zprostředkovaný Francií. Kreml to zpočátku popíral. Své pozice u města Gori už ruští vojáci z dohlížitelských oddílů v Jižní Osetii údajně opustili. Podle gruzínského ministerstva vnitra nesměřují k hlavnímu městu Tbilisi.
Český rozhlas má v oblasti zvláštní zpravodajku Lenku Kabrhelovou, která se pohybuje mezi metropolí Tbilisi a městem Gori a prověřuje zprávy o údajném postupu ruských vojsk do gruzínského vnitrozemí, přestože obě země - byť s výhradami - přijaly evropský mírový plán. V odpoledním vysílání Radiožurnálu řekla, že ruské jednotky skutečně v Gori byly spolu s jihoosetinskou domobranou, které se gruzínští obyvatelé nejvíc bojí.
Zvláštní zpravodajka Českého rozhlasu v Tbilisi Lenka Kabrhelová o aktuální situaci v Gruzii
Svět stojí na straně Gruzie
Americký prezident George Bush už podruhé varoval Rusko před důsledky konfliktu v Gruzii. Vyzval Moskvu, aby dodržovala příměří a závazky, na kterých se dohodla s Evropskou unií i Spojenými státy. Pokud tak neučiní, bude to mít pro její vztahy s ostatními demokratickými zeměmi podle šéfa Bílého domu vážné důsledky.
K vyslání pozorovatelů do Gruzie je připraveno hned několik členských zemí Evropské unie. ,Sedmadvacítka' ale chce, aby Organizace spojených národů předtím přijala příslušnou rezoluci. Po setkání unijních šéfů diplomacie to v Bruselu řekl francouzský ministr zahraničí Bernard Kouchner. Ministři se dohodli na zvýšení úlohy v Gruzii, a to včetně možného vyslání mírových pozorovatelů. Kouchner nicméně nechce, aby budoucí mise byla pokládána za mírové jednotky OSN. S unijní účastí musí souhlasit i obě strany konfliktu.
Polsko, Ukrajiny, Litva, Lotyšsko a Estonsko vyzvaly Rusko k respektování územní suverenity Gruzie v jejích mezinárodně uznaných hranicích, to znamená včetně separatistických provincií Abcházie a Jižní Osetie. Jak oznámil litevský prezident Valdas Adamkus, je nutné okamžitě stáhnout okupační vojenské jednotky a vytvořit mezinárodní mírové síly pod kontrolou Evropské unie.
Litevský prezident řekl, že svět nesmí před agresí zavírat oči, jako to udělal v případě Československa před druhou světovou válkou: "Když se Chamberlain vrátil z Mnichova v roce 1938 z Mnichova, označil Československo za nevýznamnou malou zemi, o které nikdo nic neví. Všichni dobře víme, k čemu to vedlo. Všichni jsme se stali obětí tohoto typu myšlení."
Z Gruzie se vrátili další Češi
Poslední Češi, kteří se rozhodli pro odchod z Gruzie, přiletěli večer armádním speciálem do Prahy. V oblasti by tak už neměli zůstat žádní čeští občané, kteří kontaktovali naše ministerstvo zahraničí s tím, že zemi chtějí opustit. Ve 20členné skupině lidí na palubě letounu byli kromě českých občanů taky Gruzínci, Poláci a Slováci. Cestující přiletěli do Prahy podle přítomných psychologů v dobré psychické kondici.
V letounu byla směrem na Kavkaz česká humanitární pomoc pro obyvatele Gruzie v hodnotě dvou milionů korun. Speciál ale letěl jen do arménského Jerevanu v sousedství dosud nebezpečné a neklidné Gruzie. Humanitární pomoc tvoří hlavně zdravotnický materiál - balíčky první pomoci a obvazy. Ministerstvo zahraničí uvolnilo pomoc Gruzii celkem pět miliónů korun.
