Saský premiér: Chceme otevřít Čechům a Polákům náš pracovní trh

Sousední německá spolková země Sasko má necelé tři měsíce ve svém čele nového ministerského předsedu. Stanislaw Tillich ji mimořádným zjevem na politické scéně už vzhledem k tomu, že je příslušníkem lužicko-srbské menšiny a mluví velice obstojně česky. Politik křesťansko-demokratické unie CDU převzal otěže spolkové země, která vývoj v České republice velmi bedlivě sleduje.

Tento článek je více než rok starý Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Drážďany

Drážďany | Foto: David Šťáhlavský | Zdroj: Český rozhlas

Sasko dokázalo v posledních letech ze všech takzvaných nových spolkových zemí nejvíc modernizovat svou ekonomiku. Vzhledem k tvrdým úsporným opatřením bojuje úspěšně i se svým zadlužením. I z této části bývalé NDR ale stále odcházejí tisíce mladých, vzdělaných lidí hledat štěstí na západ Německa nebo do ciziny. Některé okresy se pak potýkají s vysokou nezaměstnaností. Zdálo by se tedy, že Stanislaw Tillich bude pro prodloužení přechodného období pro volný pohyb pracovních sil z nových členských států EU, tak jak ho nedávno schválilo vedení jeho mateřské CDU. Opak je ale pravdou.

"Už v roce 1999 jsem tehdy za saské vlády Kurta Biedenkopfa požadoval v projevu před Spolkovou radou okamžité otevření pracovního trhu pro občany Polska a České republiky. Dnes mohu pouze zopakovat, že Sasko omezením volného pohybu pracovníků trpí. Máme značný nedostatek kvalifikovaných pracovních sil. Je jasné, že nedostatek lékařů asi nevyřešíme z českých a polských zdrojů. Ale co nám to pomůže, že čeští a polští odborníci míří místo Německa do Irska nebo dalších zemí? Musím zdůraznit, že chování politiků v Berlíně a hlavně tamních odborových sdružení je pro mě nepochopitelné."

Stanislav Tillich je přesvědčený o tom, že by uvolnění restrikcí taky vyřešilo problém s desetitisíci cizinců, které teď načerno zaměstnávají německé firmy. Obavy odborářů si saský premiér vysvětluje například připraveností lidí ze Střední a Východní Evropy pracovat ve třísměnném provozu za stejných či horších platových podmínek než Němci.

"Ti, kdo se tématem skutečně vážně zaobírají, vědí, jak je v samotném Česku složité získávat kvalifikované pracovníky třeba pro nové automobilky. I v Mladé Boleslavi u Škodovky musejí prý vypomáhat Ukrajinci. Stejné je to v továrně LG v polské Vratislavi, kde zase zaměstnávají řadu Asiatů. Přiznávám, že naším úkolem v Sasku je lidem více vysvětlovat, jaká je ve skutečnosti situace. Nevím, jaký postoj teď zaujímá Braniborsko a Meklenbursko, ale vím, že lidé na severu Německa například daleko častěji dojíždějí za prací do polského Štětína, než obráceně," konstatuje křesťansko-demokratický politik.

Jako neopodstatněné se v posledních měsících ukázaly taky obavy saské veřejnosti ze vstupu Česka a Polska do Schengenského prostoru. Dosavadní statistika trestné činnosti v pohraničí předčila i očekávání řady optimistů.

"Právě ti lidé, kteří o víkendu nebo i jindy jezdí k našim sousedům nakupovat cigarety a benzín, si nejčastěji stěžují na kriminalitu v pohraničí. Podívejte se, podle mě jde jen o návrat k normálnímu stavu. Nikdo už teď nemluví o tom, že se dá volně přejíždět hranice do Holandska a se stejnou samozřejmostí se tak děje i v případě Polska a Česka. Vyžaduje to pochopitelně vzájemnou důvěru a spolupráci policejních sborů. Problémy s trestnou činností máme jen na dvou místech; na takzvaném Trojzemí a to mezi Žitavou a Neugersdorfem a pak v samotném městě Zhořelec, kde jsme zaznamenali nárůst počtu ukradených aut i jiných krádeží," říká první premiér spolkové země, který je příslušníkem lužicko-srbské menšiny.

Právě její představitelé si poslední dobou čím dál tím častěji stěžují na vysychající kohoutky finanční pomoci od státu a spolkové země Braniborsko. Podle Stanislawa Tillicha, u něhož doma se mluví lužickou srbštinou, nesou svůj díl viny obě strany sporu.

"Spolkový kontrolní úřad v minulosti zjistil nehospodárné nakládání s finančními prostředky ze strany Nadace pro lužicko-srbský národ. Tam je třeba zjednat nápravu. Na to konto taky začal slábnout tok finanční pomoci ze strany státu. Instituce Lužických Srbů se musejí zamyslet nad tím, kde by se dalo ušetřit. Není možné, aby dostávaly stále stejné množství peněz, když se počet Lužických Srbů neustále snižuje. Na druhou stranu nemohu provozovat dvojjazyčné divadlo, jestliže nebudu mít orchestr nebo si nebudu moci dovolit zaplatit herce. Se dvaceti hudebníky prostě nemůžete tvořit hudební doprovod opery."

Oba rodiče saského ministerského předsedy dokončili školní docházku v poválečném Československu; tatínek Stanislawa Tillicha tam dokonce složil i maturitu a absolvoval jeden semestr na Karlově univerzitě. Premiér Saska se v naší mateřštině zdokonalil v dětství díky korespondenci s jednou českou dívkou a později díky kontaktům se členy českého katolického studentského hnutí.

Jiří Hošek Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme