Spojené státy jednají s Ruskem o jaderném odzbrojování
Americký prezident Barack Obama v dubnu na pražském Hradčanském náměstí oznámil, že chce do konce roku uzavřít jednání s Ruskem o snížení počtu jaderných zbraní. Dnes si možná bude moci tento úkol odškrtnout jako splněný. V Ženevě začíná další, a podle ruského ministra zahraničí Andreje Něstěrenka prý už poslední, kolo americko-ruských rozhovorů o jaderném odzbrojování.
Podle Něstěrenka mají delegace obou států přesné instrukce od svých prezidentů, díky nimž může být podoba nového dokumentu o odzbrojování nahrazující smlouvu Start 1 z roku 1991 schválena do 5. prosince.
Na červencové schůzce se Dmitrij Medvěděv a Barack Obama předběžně dohodli na možném snížení jaderných zbraní do sedmi let na počet 1500 až 1675 kusů. "To, co mají dohromady Ruská federace a Spojené státy představuje okolo 90 až 92 procent celosvětového arsenálu jaderných zbraní. Je to tedy suverénně nejvíce, stejně jako tomu bylo v dobách studené války," řekl ve vysílání Rádia Česko Jan Eichler z Ústavu Mezinárodních vztahů.
Jan Eichler z Ústavu Mezinárodních vztahů mluvil ve vysílání Rádia Česko o jednání Ruska a USA o jaderném odzbrojování
Prezident Medvěděv vyzval i další jaderné velmoci, aby se k iniciativě přidaly, zatím se to ale podle Eichlera zdá nepravděpodobné.
"Další velmoci, například Velká Británie, Francie či Čína, se mohou přidat, ale budou určitě poukazovat nato, že jejich potenciály jsou ve srovnání s americkým a ruským mnohem menší, takže by na ně mohla přijít řada poněkud později," pokračoval Eichler.
Jaderný klub dnes čítá celkem osm států. Kromě výše zmíněných je to ještě Indie, Pákistán a Izrael. "Tyto státy ale disponují zbraněmi regionálního doletu. Současné jednání se týká strategických jaderných zbraní s doletem 10 000 a více kilometrů," vysvětlil Eichler.
Svět bez jaderných zbraní je stále v nedohlednu
V souvislosti s jednáním o jaderném odzbrojování prezident Medveděv zároveň připustil možnost posílení sankcí proti Íránu, pokud neupraví svůj jaderný program.
"Jednání by se mohlo velmi vhodně doplnit tím, kdyby Rusové přeci jen zvýšili svůj nátlak na Írán a přiměli ho, aby se vzdal svých ambicí stát se členem jaderného klubu," uvedl Eichler.
Nová dohoda mezi Spojenými státy americkými a Ruskem by měla nahradit smlouvu Start 1 z roku 1991. O dva roky později byla podepsána smlouva Start 2, po které došlo k dalšímu snížení jaderných zbraní o jednu třetinu.
I přes snižování jaderného arsenálu velmocí, celá řada nejaderných států kritizuje Rusko i USA za to, že nedůsledně naplňují článek číslo 6 Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, která byla uzavřena v roce 1968. V tomto článku se státy zavázaly, že budou usilovat o svět bez jaderných zbraní.
"Je jim vytýkáno především to, že sice snižují kvantitu svých zbraní, ale stále mají obrovskou ničivou sílu a zbývající jaderné zbraně neustále zdokonalují," dodal Eichler.
