Odzbrojovací schůzka USA-Rusko má být v Praze
Americký prezident Barack Obama by se mohl v Praze setkat s ruským protějškem Dmitrijem Medveděvem. V české metropoli by mohli podepsat novou smlouvu o redukci jaderných zbraní. Českému rozhlasu to potvrdila ambasáda ve Washingtonu.
Bílý dům české velvyslanectví ve Washingtonu oslovil s otázkou: pokud se podaří jednání s Ruskem úspěšně uzavřít, mohl by se případně americký prezident setkat s ruským k podpisu dohody v Praze? Velvyslanec Petr Kolář o tom mluvil s ministrem zahraničí, premiérem a prezidentem republiky. Odpověď z Prahy zní ANO.
Termín případné schůzky ještě nepadl. Čeští diplomaté o možné schůzce jednají s americkou stranou už několik dnů.
Pokud by se prezident Obama se svým ruským protějškem Medveděvem v Praze opravdu setkal, byla by to jeho druhá návštěva české metropole za zhruba jeden kalendářní rok. A to je neobvyklé. Na druhou stranu by hlavním důvodem nebyla ani v jednom případě jednání s českými zástupci.
Kreml zatím mlčí
Moskva zatím možnost podpisu dohody o jaderném odzbrojení v Praze oficiálně nepotvrdila. O této možnosti ale s odvoláním na nejmenované diplomatické zdroje několikrát informovala ruská média.
Deník Kommersant už koncem minulého týdne napsal, že nová smlouva o odzbrojení bude podepsána v Praze počátkem dubna, ještě před washingtonským summitem o jaderné bezpečnosti plánovaným na 12. a 13. dubna.
Ruská média také s odvoláním na náčelníka generálního štábu ruské armády informovala, že nová smlouva je z 95 procent hotová, zbývá údajně dojednat technické otázky.
Dohoda o snižování jaderného arsenálu má nahradit smlouvu START 1, jejíž platnost vypršela už loni v prosinci. O jejím blížícím se podpisu se spekuluje už delší dobu a kromě Prahy se v médiích jako možná místa pro konání ceremoniálu objevila i Bratislava nebo Kyjev.
Zkratka znamená Smlouva o snižování počtu strategických zbraní. START 1 z roku 1991 byla nejkomplexnější a také nejúspěšnější odzbrojovací smlouva v dějinách lidstva a díky ní zmizelo ze světa přibližně 80 procent veškerého jaderného arzenálu.
Na obě velmoci připadá 95 procent světového jaderného arzenálu. Odhadem mají Spojené státy okolo dvou tisíc strategických jaderných zbraní a Rusko až tři tisíce. V připravované smlouvě by se měly zavázat ke snížení jejich počtu na 1500, respektive 1675.