Raketoplán Atlantis úspěšně odstartoval k poslední misi
Americký raketoplán Atlantis odstartoval ve dvacet hodin a dvacet minut z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě ke své závěrečné dvanáctidenní misi k mezinárodní orbitální stanici. Pro řídící středisko úřadu NASA i šestičlennou posádku jde o dost emocionálně nabité chvíle.
Na oběžnou dráhu míří naposledy stroj, který za uplynulé čtvrtstoletí absolvoval více než třicítku letů.
„V nákladovém prostoru Antlantisu jede pětitunový ruský průzkumný modul Rassvet. Uvnitř modulu jsou navíc tři tuny nákladu pro vybavení stanice. Nese ještě jednu novou parabolickou anténu pro komunikaci a šest akumulátorových baterií, které během dvou ze tří vycházek do volného prostoru vymění za šestici těch nejstarších,“ popsal misi Atlantisu Antonín Vítek z Akademie věd.
Antonín Vítek hovořil o posledním letu raketoplánu Atlantis a o budoucnosti kosmonautiky
Start Atlantisu patří mezi vůbec poslední lety raketoplánu. Plánovány už jsou jen dva další. Atlantis bude tyto mise krýt jako případné záchranné plavidlo. Pak půjde do výslužby.
Atlantis zamíří do muzea, nástupce bude úplně jiný
„Půjde do muzea. Ještě se neví do kterého. Soutěž mezi americkými muzei pokračuje. NASA ještě nerozhodla, kam tři zbývající raketoplány umístí,“ řekl Vítek.
Na oběžné dráze za přísného utajení už krouží prototyp nového raketoplánu, který testuje americká armáda. Od svých předchůdců by se měl znatelně lišit.
„Zpochybnil bych slovo prototyp. Jedná se o letadlo, na kterém se zkoušejí nové konstrukční prvky. Pokud z toho vznikne nějaký raketoplán, bude vypadat úplně jinak,“ vysvětlil odborník z Akademie věd.
„Zejména bude větší než zkušební letadlo. Zkouší se nové prvky tepelné ochrany, nové navigační systémy, nová elektronika, nové ovládací prvky. Druhý let ale zase ponese nějaké jiné prvky na základě vyhodnocení toho, co si naměří během tohoto letu, který může trvat až dvě stě sedmdesát dní,“ doplnil Vítek.
Nové raketoplány mají mít zcela jiné konstrukční řešení.
„Ani tvarem se nebudou podobat. Nebudou mít tak velká křídla, jako má současný raketoplán. Budou blíže typu, kterému se říká vztlakové těleso. Hlavním aerodynamickým prvkem bude vlastní trup. To by mělo podstatně snížit tepelné namáhání během sestupu atmosférou, které dorazilo raketoplán Columbia, když se nad Texasem rozpadl,“ pokračoval Vítek.
Podle něj však nebude mít USA v dohledné době velký zájem na pokračování vesmírného programu. Současný prezident Barrack Obama by chtěl převést dopravování kosmonautům na soukromé firmy.
„Ty už začaly pracovat a víceméně se vracejí k osvědčeným tvarům kosmických lodí jako bylo třeba Apollo nebo ruský Sojuz,“ dodal expert z Akademie věd.
