Zahraniční deníky komentují vraždu Bénazír Bhuttové

Zahraniční tiskFoto: Alena Palečková

Hlavním tématem zahraničních novin je dnes atentát na pákistánskou expremiérku Bénazír Bhuttovou. Deníky probírají incident ze všech možných stran - motivy, neklidnou politickou situaci, ve které se Pákistán nachází, ale i následky jak pro samotný Pákistán, tak pro svět.

Politický tanec Bhuttové po návratu z exilu vyvolal mezi Pákistánci naději i nedůvěru, napsal americký deník New York Times. Jednu chvíli se stavěla proti prezidentu Mušarafovi, pak s ním zase nacházela společnou řeč. 

Podle deníku si sice vydobyla respekt západu, ale když byla dvakrát premiérkou, ukázalo se, že je povýšená a impulzivní - a nejen to. Ve Švýcarsku, Španělsku a Británii a nakonec i v Pákistánu pak s ní vedli proces kvůli korupci, píšou newyorské Timesy. 

Pákistán se ale stal důležitým spojencem Spojených států, lépe řečeno pro Washington je důležitý kvůli boji proti Talibanu a teroristům v sousedním Afghánistánu. Co tedy znamená vražda Bénazír Bhuttové pro Američany? 

Je to těžká ztráta, a to pro celou takřečenou západní diplomacii v oblasti od Izraele po Indii. Zajímavou analýzu o tom napsal americký deník Washington Post. Uvádí v ní, že rozhodnutí o návratu Benazir Bhuttové vyšlo z dlouhodobé diplomatické přípravy. Definitivně ho potvrdil telefonický rozhovor s ministryní zahraničí Condoleezou Riceovou. 

Vůdkyně pákistánské opozice měla být protiváhou kontroverznímu prezidentu Mušarafovi a měla sehrát významnou roli v boji proti terorismu. Deník také cituje politology, podle kterých je teď americká diplomacie v troskách. Po vraždě Benazir Bhuttové je další budoucnost Pákistánu a především prezidenta Mušarafa pochybná. 

Vsadit na návrat Bhuttové bylo riskantní. Podle řady odborníků ale bylo pro Západ stejně tak nebezpečné nechat v Pákistánu neměnný stav. A tak i když je Buttová mrtvá, pohnout děním v Pákistánu bylo nutné a bylo to i v zájmu Spojených států, píše Washington Post. 

Deníky samozřejmě píšou i o tom, kdo stojí za vraždou, a jdou až tak daleko, že ji spojují s režimem současného autokratického prezidenta Parvíze Mušarafa. Spekuluje se o tom přesto, že se k atentátu přihlásila Al-Káida. 

Rakouský Standard píše: Část odpovědnosti za vraždu Bhuttoví spadá patrně i na vládu, která nedokázala zajistit vůdkyni opozice dostatečnou ochranu. Už první atentát na ni 18. října v Karáčí ukázal, že vláda bere bezpečnost na lehkou váhu a jak bezmocně stojí proti terorismu ve vlastní zemi, konstatuje rakouský deník.