Zahraniční tisk o blízkovýchodním konfliktu a Tibetu
Egyptský The Middle East Times se ve svém komentáři věnuje izraelsko-palestinskému konfliktu. Píše: Zeptejte se Palestinců, co si myslí o Mahatma Ghándím nebo Martinu Lutheru Kingovi a jejich odpovědi budou plné úcty a obdivu. Zároveň vám však většina z nich přizná, že nemají vlastního Gándhího ani Kinga a že ideologie nenásilného protestu se neslučuje s palestinským hnutím odporu.
Přesto v řadách palestinských politiků a intelektuálů ožila diskuse o nenásilné způsobu boje. Tak např. bývalý palestinský vyjednavač Haidar Abdel Šafi uvedl: Omylem jsme se domnívali, že můžeme vyhrát vojensky to je však nereálné. Bitva ale bude ještě dlouhá a Palestinci v~ní budou potřebovat ekonomickou i morální podporu. Tato intifáda nebyla součástí strategie, ale odezvou. Lidé už měli všeho dost," dodává Šafi.
Je válka v Kolumbii důsledkem drog nebo politiky? Nebo je kolumbijská vláda obětí teroristických útoků? ptá se dnešní The Los Angeles Times. Skutečnost, že se tyto otázky projednávaly ve Washingtonu zase jednou znervóznila Latinskou Ameriku.Cokoliv USA v problematické Kolumbii podnikne, bude mít dopad i na její sousedy. Americká vláda nedávno zahrnula tři kolumbijské skupiny na seznam teroristických organizací.
To otevírá dveře k rozšíření amerického vlivu v Kolumbii, v rámci boje proti terorismu. Kolumbie je už teď zemí, která - po Izraeli - dostává od USA největší pomoc v oblasti bezpečnosti. Problémy v Kolumbii však není možné řešit jen vojensky. Přestože by většina Jihoameričanů uvítala větší angažovanost USA ve svých zemích, mají na mysli spíš upevnění politických a hospodářských vazeb, ne vojenské akce. Tzv. plán Kolumbie mnohé zneklidňuje a kolumbijští sousedé se obávají o svou bezpečnost, uzavírá The Los Angeles Times.
Podle britského The Guardian dějiny ukazují, že po válce přichází skutečná bitva. Jak uvádí, obyčejně se má za to, že vojenskou akci korunuje vítězství. V Afghánistánu jako by to bylo naopak. Drsné šarvátky mezi místními vůdci, omezené možnosti mezinárodních sil v hlavním městě a pokračující bitva s Talibanem napovídají, že je třeba mnohé dodělat. Hamíd Karzai sice může tvrdit, že bojovníci v horách Šachot byli poslední oporou teroristů, ale takové sentimentální řeči jsme slyšeli už mnohokrát. Navíc Taliban a Al-Kaida nejsou evidentně jediným problémem této země.
Afghánistán vždy překvapí, traduje se. Historie ale potvrzuje, že bojování po dosažení vítězství je jakousi normou. Afghánistán potřebuje zejména dvě věci: peníze, které jim mezinárodní společenství slíbilo, ale ještě nepředalo, a návrat krále, který by dokázal přesvědčit Afghánce o tom, že jsou jeden národ, dodává The Guardian.
Prezident Robert Mugabe svěřil víkendové prezidentské volby zimbabwské armádě, poznamenal dnes jihoafrický The Mail and Guardian. Téměř všechno, včetně nakládání s hlasovacími urnami je v rukou armádního velitele ve výslužbě Sobusy Gula-Ndebeli. Mugabe ho totiž v tichosti jmenoval do čela kontrolní volební komise. Do nich byli dosazeni i váleční veteráni, kteří se podíleli na násilném obsazování farem, a Mugabe se jejich prostřednictvím vypořádával se svými oponenty.
Vojáci, veteráni a členové vládní strany tak budou zastoupeni v každé volební komisi. V některých případech prý budou dokonce ?pomáhat" voličům vyplnit hlasovací lístky. Mugabeho opozice přesto povzbuzuje voliče: Startujeme sice na hřišti, které je neobvyklé podle zákona, politicky i jinak, ale přesto vaše hlasy jsou tajné a je důležité, abyste přišli volit," cituje závěrem The Mail and Guardian.
O to, kde se narodí 15. dalajláma, se ten 14. zajímá už dnes, napsal německý Frankfurter Allgemeine Zeitung. Vyloučil však, že by se jeho reinkarnace objevila v Tibetu. Pro čínské vedení má tibetský problém jedinou příčinu dalajlámu a podle Pekingu zanikne s dalajlámovou smrtí. Pravděpodobnější je ale opak: bez dalajlámy se může situace vyhrotit. Ačkoliv bylo více než milion jeho lidí zabito, nevyzval dalajláma k pomstě. Jeho víra, že jen nenásilný boj může vést k úspěchu, není jen taktickým tahem proti vojenskému myšlení Čínské lidové republiky.
Je to hluboké přesvědčení zakořeněné v buddhistické tradici. Tibeťané s ním souhlasí, i když se od nich často ozývá: Jsme hříčkou světové politiky. Každý nás miluje, ale nikdo pro nás nic neudělá." I ti radikálnější z nich si však uvědomují, že by vojensky ničeho nedosáhli.
Německý Nejvyšší správní soud zakázal zveřejnění složky, kterou tajná východoněmecká bezpečnost Stasi vedla svého času na bývalého premiéra Helmuta Kohla. Z dnešního vydání německých Süd Deutsche Zeitung vybírá berlínský zpravodaj Českého rozhlasu David Šťáhlavský.
