Delty zaostávají za mořem

Delta Amazonky na satelitním snímkuFoto:  NASA

Říční delty jsou jedněmi z nejúrodnějších a nejhustěji osídlených míst Země. Většina z nich ale podle nové studie prohrává svůj závod s hladinou oceánu.

Delty vytvářejí nánosy sedimentů unášených vodními toky, které se hromadí v ústí řek. Kromě množství přinášených sedimentů ovlivňuje stav delt také pokles mořského dna, který mohou způsobit geologické procesy. Podstatnější je ale výše hladiny oceánu, která v současné době stoupá vlivem globálního oteplování. Odborníci se proto začali obávat, že malé i velké delty - jako je například delta Mississippi, Pádu nebo Indu - se mohou "dostávat do mínusu" a propadat se pod hladinu moře. 

O tom, že jejich podezření bylo na místě, svědčí výsledky nové globální studie, která představuje "holistický" pohled na problematiku delt. Vědci využili historické mapy i záznamy ze satelitů NASA a sledovali změny, kterými během posledních 50 let prošlo 33 delt z celého světa. Zjistili, že 28 z nich se v průměru propadá tempem 6,8 mm za rok. U některých delt je přitom propadání mnohem rychlejší - například delta Pádu v Itálii mizí tempem 60 mm za rok. 

Data také ukazují, že propad delt je příliš rychlý na to, aby se dal vysvětlit přirozenými procesy. Vědci se domnívají, že se na něm podepisují jak přehrady, které omezují množství unášených sedimentů, tak těžba ropy a zemního plynu v pobřežních oblastech. 

Výsledky studie zveřejnil Nature Geoscience.