Olympijská naděje Martina Sáblíková už má svou nástupkyni
Sportovní příznivci v České republice mají jasno. Rychlobruslařka Martina Sáblíková by z olympiády ve Vancouveru měla přivést medaili. Jestli tomu tak skutečně bude, to se ukáže v únoru příštího roku. Co je však potěšitelné, pod pěti kruhy by mohla získávat už v sedmnácti letech potřebné zkušenosti další závodnice NOVIS Teamu Karolína Erbanová. Více už prozradí Pavel Petr.
Před týdnem si Martina Sáblíková podmanila Berlín. Tentokrát v nizozemském Heerenveenu vybojovala druhé místo na tříkilometrové trati. Ta poloviční jí už kvůli zdravotním problémům tolik neseděla.
Sezona je ale dlouhá a možnost nápravy bude mít už na nadcházejícím Světovém poháru v norském Hamaru. Je přitom jasné, že největší motivací pro letošní sezonu je olympiáda ve Vancouveru. Z té minulé v Turíně totiž cenný kov domů nepřivezla.
„Právě to mě nabudilo k větší skromnosti. Už minulou olympiádu mi trenér říkal, že bych mohla získat medaili a pak se to nepovedlo. Já bych opravdu chtěla jednu jakoukoli, brzdí česká naděje své olympijské ambice.
Na druhou stranu se nabízí otázka, jestli by vzpomínky z Itálie nemohly nahlodat psychickou pohodu.
„Ani ne, protože já si spíš říkám, že musím trénovat, aby to zase nebyla ta čtvrtá. Proto musím ještě makat dál. Olympiáda je ještě docela daleko a odpočinek přijde až těsně před ní," plánuje Martina Sáblíková, která už má jasno, jak do olympijského závodu vstoupí:
„Nevím, jestli s pokorou, ale hlavně doufám, že půjdu do závodu s tím, abych to zase nerozjela pomalu a měla v hlavě to, co v ní mám mít. Abych se zase nestrachovala kolik se na mě kouká lidí a opravdu se soustředila na tu trať. To bude hodně důležité a bude to hrát velkou roli."
Právě kvůli fanouškům by aktuálně nejlepší armádní sportovkyně České republiky chtěla pod pěti kruhy uspět: „Poslední dobou se snažím myslet na to, že bych chtěla jet pro ty lidi, kteří mi opravdu fandí a ukázat, co umím."
Karolína Erbanová odložila hokejku a vlétla mezi hvězdy rychlobruslení
O pět let mladší Karolína Erbanová si před čtyřmi lety o Kanadě mohla nechat jen zdát. Platila za hokejový talent. Nakonec ale dostalo přednost rychlobruslení.
„Já jsem do tady toho světa vstoupila strašně rychle, najednou jsem měla limity na juniory a na dospělé, byla jsem na mistrovství světa, kde jsme jely týmový závod," vzpomíná mladá závodnice na skvělý vstup do velkého rychlobruslení.
„Byl to pro mě strašně velký skok, takže musím postupně dohánět ty zkušenosti, protože jsem to všechno trochu předběhla. Dělala jsem strašně moc chyb, ale ta sezóna se vyvíjela dobře, že jsem to ani nečekala," vrací se Karolína ještě k loňskému roku.
Po sezoně ještě více přitvrdila v přípravě, kromě školy jde vše ostatní stranou a na výsledcích je to znát.
„Obětuju pro to hodně, trénuju každý den. Určitě vynechávám zábavy a podobné věci, protože když přijdu ze tří tréninků, tak na to ani nemám náladu a už si jenom lehnu. Takže je to velké obětování, ale když tam pak stojíte při prvním ceremoniálu pod svojí vlajkou, tak to je úžasné."
A jak se sedmnáctiletá závodnice cítí mezi absolutní světovou špičkou?
„V takovéhle společnosti závodníků světové špičky jsem byla ze začátku taková zdrženlivá, ale časem si na to zvyknete a snažíte se v tom kolektivu chovat trochu s nadhledem, abyste měli i u těch ostatních trochu respekt."
Jisté je, že se rozhodně má od koho učit. Vždyť vyrůstá vedle Martiny Sáblíkové.
„Ona pro mě bude asi vzor na celý život, protože ona to rychlobruslení uvedla v České republice na tu pravou míru a všem ukázala, že to jde i bez přípravy, kterou mají ti ostatní, oceňuje Karolína Erbanová svou zkušenější kolegyni.
