Roman Koudelka trénoval před posledním závodem Turné
Trénink s osmi skoky za dopoledne před posledním závodem Turné čtyř můstků? Nevídaná záležitost. Dnes ji ale vyzkoušel Roman Koudelka. Český reprezentant, který celé Vánoce trénoval v Harrachově přijel na závody až do Innsbrucku, ale nepostoupil z kvalifikace. Co s tím? Mimořádný trénink ...
Foukal vítr, ale protože bylo dopoledne, tak většinou proti. Zimota minus sedum a půl stupně Celsia. Dělníci skládali stožáry protivětrných sítí. S koučem Davidem Jiroutkem a šéfem skokanského úseku Leošem Škodou jsme mrzli na trenérské tribuně, Roman Koudelka skákal a skákal a skákal. Když uondán skončil, trenér, kterému prý husí kůže div neprorazila oteplováky řekl:
„Trénink byl dobrý, i když neukázal zlepšení. Ani jsme nečekali, že bychom tady skočili osm skoků a vyhrál Bischofshofen.“ Což se skutečně čekat nedá. Ale v čem byl tedy trénink dobrý? Nejen David Jiroutek už ví, co je u Roman Koudelky špatně. „Ukázala se nám chyba v nájezdovém postavení, kde těžiště v relacích milimetrů je lehce za optimem. Tím pádem nemůže na začátku odrazu tlačit do podložky v tom směru, v jakém by potřeboval. Tím pádem nevyužívá tolik svého potenciálu.“
Takže se skokanem malinko experimentovali. Po každém skoku následovala konzultace, po pátém si vzal Roman Koudelka jiné lyže, před sedmým přelepil o dvě čísla patky na skočkách. A po osmém řekl: „Bylo to docela náročné, protože osm skoků je docela hodně, navíc jeden skok nejela lanovka, tak jsem musel jít pěšky. Náročné to bylo, ale dalo se to zvládnout.“ Bral jste ten výlet pěšky třeba jako za trest? „To snad ani ne, ale musel bych tam dlouho čekat než by se ta lanovka rozjela, tak jsem si to radši vyšlápl, alespoň jsem si malinko vyčistil hlavu.“ Což je u skokana druhá polovina úspěchu. A své skoky, oproti nepovedené kvalifikaci, srovnal Roman Koudelka takto:
„Teď je to o sto procent lepší, ten let, ale hrana zase trochu zaostává. V kvalifikaci jsem neměl špatný skok z hrany a v letu jsem to pokazil. Až se to vykompenzuje, tak to bude výborné,“ podotkl Roman Koudelka, že musí poněkud vylepšit i přesnost odrazu a první fázi letu. A co je na tom nejzajímavější? Že je řeč o tisícinách sekundy, případně milimetrech, které při rychlosti kolem 90ti kilometrů v hodině rozhodují o úspěchu a neúspěchu.
„Tisíciny se mnohdy odstraňují buď velmi rychle, pokud se člověku povede trénink hodně dobře, tak to může být hodně rychlé, naopak pokud se k tomu postaví hodně negativně a bude mít negativní mysl tak se to může odstraňovat hodně dlouho,“ netroufá si David Jitroutek tak úplně tipnout, kdy by zase mohl Roman Koudelka podávat takové výkony jako třeba v minulé sezóně. A co na pozitivní myšlení a přístup říká Roman Koudelka?
„Určitě je to dobré, ale ono je těžké myslet pozitivně, když to nejde. V tom je malinko problém. Stačí udělat jeden dobrý skok a člověk se pozitivně naladí a už to jde všechno úplně jinak.“ A k dobré náladě může pomoci Koudelkovi i společný pokoij s Jakubem Jandou. Ti dva šťouralové se neustále špičkují, bez toho by snad už ani nemohli být. Mohlo by to všechno v nadsázce vést k částečnému cíli, tedy postupu z kvalifikace do závodu v Bischofshofenu?
„Tak jestli nepostoupím, tak už ty lyže asi zahodím. Je to strašně náročné na psychiku, když člověk nepostoupí. Dneska se pomodlím k pánu bohu, aby alespoň ta kvalifikace vyšla,“ říká Roman Koudelka. Také aspoň trochu v nadsázce, s nadějí na lepší výkony.
