Vítězná jízda z Åre by dnes nestačila na 2. kolo, srovnává lyžování Šárka Strachová
Už do třinácté sezony mezi elitou Světového poháru vkročila o víkendu v rakouském Söldenu Šárka Strachová. Jako jediný Čech v historii má titul mistra světa, ale důstojná nástupkyně, která by pravidelně ve Světovém poháru bodovala, jí stále chybí. A tak i tuto zimu bude v ženské kategorii držet český prapor právě ona, i když její generace už pomalu vyklízí pozice.
Po více než půl roce se v Söldenu potkaly Šárka Strachová, Marlies Schildová a Maria Höflová-Rieschová, které několik let soupeřily o stupně vítězů. Závodila ale pouze Strachová. Schildová přijela fandit svému partnerovi a Němka Höflová-Rieschová obhlédnout, co obnáší role televizní expertky, kterou se stane v prosinci.
„Jsou to závodnice kolem mě. I na mě působí, že se blíží okamžik, kdy ukončím kariéru. Jsou to kamarádky, se kterými jsme 10 let strávily půl roku z roku. Je to lyžařská rodina, kterou občas nějaký člen opustí a nový přijde,“ smiřuje se se situací Šárka Strachová.
„Jak odchází starší závodnice, tak chodí mladé a dravé, se kterými je těžší držet tempo než s Marlies nebo Mariou,“ vnímá mladou konkurenci.
Nejen kvůli výměně tváří ve skupině svých soupeřek ví, jak zásadně se slalomářský svět kolem ní mění. Třeba jízda, kterou získala před sedmi a půl lety titul mistryně světa ve slalomu, dnes působí jako z lyžařského muzea.
„Můj servisman někde sehnal vítěznou jízdu z Åre. S tou jízdou, se kterou jsem vyhrála, bych v loňském nebo letošním roce těžko měla na postup do druhého kola,“ dává devětadvacetiletá lyžařka názorný příklad.
„V obřím slalomu se změnily lyže, ve slalomu se brány staví blíž u sebe. Změnil se materiál i technika. Ženy se pořád dotahují na chlapské pojetí jízdy. To, s čím holky vyhrávaly vloni, letos nestačí,“ ví Strachová.
Mladé závodnice jsou dravější
Zachytávat stále rychleji se měnící trendy je samozřejmě jednodušší pro závodnice nezatížené vlastní lyžařskou minulostí a plné mladického elánu. I Strachová sama na sobě cítí, že ve 29 letech se k závodění motivuje jinak než coby nadšená novicka mezi elitou:
„Když jsem byla o deset let mladší, neexistovalo pro mě nic jiného než lyžování. Byla jsem dravější a lyžování bylo můj život. Je to vidět třeba na Mikaele Shiffrinové, je to úplně jiný typ než závodnice, jako jsem já, které už toho máme dost za sebou,“ srovnává.
„Třeba bych tu před šesti lety s 36. místem plakala. Dnes vím, že jsem udělala maximum. Nepodařilo se, jdeme dál,“ vyhlíží Šárka Strachová svůj už 209. závod ve Světovém poháru, kterým bude slalom ve finském Levi v polovině listopadu.
