Karolína Erbanová - naděje českého rychlobruslení

Karolína ErbanováFoto: NOVIS Team

Pohádkový příběh - přesně takový zažívá sedmnáctiletá česká reprezentantka v rychlobruslení Karolína Erbanová. Před pár lety ještě hrála hokej, aktuálně se chystá na premiérový start na olympiádě ve Vancouveru.

České rychlobruslení už nemá jen Martinu Sáblíkovou. V týmu trenéra Petra Nováka stále častěji vystrkuje růžky sedmnáctiletá Karolína Erbanová. Pro bývalou hokejistku Vrchlabí je přitom letošní sezona zřejmě zlomová v její kariéře.  

„Je to všechno takový sen a je to strašně rychlé. Je to čtyři roky, co bruslím. Minulou sezónu to bylo super, ty týmy co jsme zajely s Martinou (Sáblíkovou) a Andreou (Jirků), to bylo fantastické. A dostala jsem se hodně rychle mezi špičku," říká Karolína Erbanová. 

Nic ale není ve světě sportu zadarmo, jen talent nestačí. Za vším je třeba hledat tvrdou dřinu. A především skupinu lidí, která je ochotna spolupracovat a pomáhat 

„Je to neuvěřitelné pro mě! Ale je to určitě práce týmu. Kdybych nepotkala tyto lidi, tak sám tohle člověk nemůže nikdy dokázat, protože oni jsou přede mnou na tréninku, na ledě, to je nejdůležitější. Trénink co trénink přede mnou Martina a kluci jezdí. A trenér je muž na správném místě. On tomu obětoval celý život. Bez nich by to bylo hodně těžké, spíš nemožné," ví dobře Karolína Erbanová.
 

Nebezpečnější než hokej 

S rychlobruslením jsou spojené i některé nepříjemné okamžiky. V určitém směru se potom může tento bezkontaktní sport vyrovnat i hokeji.  

„Mně se při hokeji nic nestalo a tady jsem si zlomila třikrát klíční kost. Možná trošku kvůli mojí nešikovnosti na kolečkových (bruslích). Ale je to nebezpečné. Pětistovka třeba, kdy já mám problém se udržet při špuntech, když je větší rychlost. A pády bolí! Ale každý sport má své mouchy," myslí si Kateřina Erbanová. 

Podstatnou věci, která může nadále zlepšovat výkony nadějné české rychlobruslařky, je také skutečnost, že může vyrůstat po boku takové závodnice, jakou je Martina Sáblíková. Především kvůli zkušenostem. 

„Já jsem vystoupala poměrně rychle, ale pořád mi chybí strašně moc zkušeností. Protože holky co tady jezdí, tak mají za sebou pět let ve špičce, a pak ty zkušenosti hrají velkou roli. To jsou potom ty moje pády. Martina mi pomáhá jak může i s trenérem, protože bez zkušeností to nejde. Ona je pro mě velký vůdce," konstatuje vděčně Karolína Erbanová. 

Martina Sáblíková by možná od mladší kolegyně zase přivítala radu, jak úspěšně zvládnout například nejkratší trať. Tedy závod na 500 metrů.