Premiér popíše v Bruselu postoj vlády k požadavkům prezidenta

Jan Fischer odpovídá novinářůmFoto: The Council of the European Union

Předseda vlády Jan Fischer bude v Bruselu mluvit o postoji české vlády k požadavkům prezidenta Václava Klause před podpisem Lisabonské smlouvy. Prezident požaduje výjimku z Listiny základních práv Unie, která je součástí Lisabonské smlouvy. Podle svých slov se obává, aby Listina neotevřela cestu k majetkovým požadavkům především sudetských Němců, odsunutých z Československa po druhé světové válce.

Český premiér se v Bruselu setká s předsedou Evropské komise Josém Barossem. Jednat budou také o případném budoucím českém eurokomisaři a oblasti, kterou by mohl český zástupce v nové Evropské komisi (EK) zastávat. Na pořadu bude i aktuální situace kolem ratifikace Lisabonské smlouvy. 

Česká vláda se shodla na tom, že svým evropským partnerům předloží Klausův požadavek k projednání. Po prezidentovi ale požaduje záruky, že se jedná o jeho poslední podmínku vzhledem k Lisabonu. 

Tajemník českého prezidenta Ladislav Jakl ve vysílání Rádia Česko řekl, že Václav Klaus zatím dostal od české vlády jen vyjádření dobré vůle, ale žádná z naznačených cest splnění prezidentových požadavků neskýtá dostatečné právní záruky. 

V Unii panuje shoda na tom, že Praha nemůže dostat výjimku z Listiny ve formě protokolu - smlouva by se pak totiž musela znovu schvalovat ve všech členských státech. 

Vysocí diplomaté dávají jasně najevo, že Česko nemůže dostat žádné záruky, které by znamenaly opakování ratifikačního procesu v členských státech. Praha tak může dostat politické záruky podobné těm irským - lídři Unie by na konci října mohli potvrdit, že Lisabonská smlouva nemůže působit zpětně a případné žaloby potomků odsunutých Němců by tak evropské soudy neuznaly. 

Velvyslankyně České republiky při Evropské unii Milena Vicenová řekla k premiérově návštěvě v bruselské centrále EU, že předpokládá opěrně ostrý pohled členů Unie na proces české ratifikace Lisabonské smlouvy. Ve vysílání Rádia Česko doplnila, že všichni v Bruselu čekají na podrobné vyjasnění českého postoje. 

Česko si tak na konci října asi bude chtít vyjednat vysvětlující garance ohledně Listiny - v nich by Unie potvrdila, že tento dokument nepůsobí zpětně a nemůže tak vést ke změně majetkových poměrů. 

Zpravodaj Českého rozhlasu při Evropské unii Pavel Novák k cestě premiéra Fischera do Bruselu podotkl, že některé země už s námi ztrácejí trpělivost. Ve vysílání Rádia Česko připustil, že je také druhá možnost, tedy kvůli klidu jejich přijetí požadavku prezidenta Klause. 

Schůzka Fischera s Barrosem měla být už minulý týden, kdy jako předsedající EU svolal švédský premiér Fredrik Reinfeldt setkání vedoucích hlavních unijních institucí a českého premiéra. Ten ale kvůli technickým problémům s vládním letounem nakonec nedorazil a s partnery se spojil pouze pomocí videokonference. 

Bude se opakovat podobná událost? Mluvčí ministerstva obrany Andrej Čírtek ujišťuje, že ne: "Závada byla odstraněná už minulý týden, letoun prošel standardní předletovou kontrolou a je připravený k přepravě pana premiéra do Bruselu." 

'Zaplatíme za to velkou cenu' 

Podle profesora právnické fakulty univerzity v britském Cardiffu Jiřího Přibáně staví svou vůli proti ústavní většině v zákonodárném, demokraticky voleném, sboru. 

"Neznám ústavního experta v České republice, který by tvrdil, že prezident má v tomto ratifikačním procesu právo veta. Musíme si uvědomit, že jako ústavní činitel prezident ratifikuje, ale tíha ratifikačního procesu byla na parlamentu a předtím na vládě, na kterou prezident přenesl pravomoc vyjednat Lisabonskou smlouvu," řekl Přibáň. 

Česká republika za toto jednání podle Přibáně zaplatí velmi vysokou cenu, pokud vůbec chce být v Evropské unii. "Je to naprosto skandální situace, která nemá v dějinách naší ústavnosti obdoby," dodal Přibáň s tím, že jednání prezidenta mu připomíná chování státníků z postsovětských republik.