Zámek Karlova Koruna je půvabný, ale bydlet se v něm nedá
Siluetu zámku Karlova Koruna nemůže přehlédnout nikdo, kdo přijíždí k Chlumci nad Cidlinou. Je ostatně vidět i z nedaleké dálnice D11 vedoucí na Hradec Králové. A právě do tohoto půvabného zámku se vydáme na další výlet Po Česku. Je to poslední část jarního speciálu Po Česku ze soukromých památkových objektů.
Zámek byl postaven v letech 1721 až 1723 jako letní sídlo hraběte Františka Ferdinanda Kinského, který byl nejvyšším lovčím českého království. „Stavbou nového sídla v Chlumci chtěl náležitě prezentovat postavení svého rodu,“ začal své vyprávění o zámku Karlova Koruna, jen co se omluvil za svou nedokonalou češtinu, můj průvodce a jeden ze současných majitelů Pio Kinský dal Borgo.
Jeho 9x pra-dědeček při stavbě rozhodně nešetřil a pozval si nejlepší architekty. „Projektu zámku se ujal významný italský barokní architekt Giovanni Santini-Aichel společně s pražským stavitelem Františkem Maxmiliánem Kaňkou,“ upřesnil Pio Kinský dal Borgo.
Vystavěli pro hraběte opravdu nádherné letní sídlo, na kterém jeho majitelé a jejich hosté holdovali zejména lovům. Zámek má vskutku ojedinělý půdorys, jak bylo pro Santiniho typické. Ke středovému válci o dvou patrech přiléhají tři čtvercová křídla. V severní části mezi dvě z nich vsunul Santini ještě otevřené reprezentační schodiště. Zejména shora prý stavba připomíná královskou korunu. Ovšem k bydlení je podle majitele naprosto nevhodná.
„Zámek byl neobyvatelný. V roce 1935 zámek opravil můj dědeček a začal tu bydlet,“ řekl Pio Kinský dal Borgo. Místnosti jsou totiž moc veliké a chybí tu vytápění. K bydlení proto vždy sloužily a slouží Tereziánský a Lichtensteinský trakt v zahradě.
Pojďme si však už prohlédnout zámek, který nabízí interiérovou expozici o rodině Kinských, jíž zámek patří od svého vystavění dodnes. S výjimkou dvou období. Za války na něj byla uvalena nucená německá správa, protože Zdenko Radslav Kinský vystoupil s deklarací proti okupaci republiky, a po roce 1948 byl zámek i s panstvím znárodněn a rodina odešla do zahraničí.
„Nacházíme se v Sloupovém sále, což je hlavní sál zámku. Tady jsou rytiny z 18. století od Riedingera,“ ukázal současný majitel. Sál, který sloužíval jako jídelna, je centrální místností přízemí a jakousi předsíní pro všechna tři zámecká křídla.
„Budeme pokračovat od prvního sálu, kde jsou portréty hlavních představitelů rodu – František Oldřich a jeho bratr Václav Norbert Oktavián. Oba byli vynikajícími politiky a byl jim dokonce udělen Řád zlatého rouna. Na protější straně je portrét Františka Ferdinanda Kinského, stavitele zámku. Pokoj je doplněn sekretářem a za zmínku stojí francouzské zlacené hodiny z roku 1780,“ popsal Pio Kinský dal Borgo.
Obrazy i nábytek Kinští restituovali v 90. letech a vystavili je na zámku Karlova Koruna. Další cenné kousky můžete vidět v Čínském anebo v Císařském pokoj, v růžové jídelně, v knihovně nebo v pánské pracovně.
Proč se zámek v Chlumci nad Cidlinou vlastně jmenuje Karlova Koruna? „Na počest návštěvy císaře Karla VI. dostal zámek název Karlova Koruna,“ vysvětlil Pio Kinský dal Borgo. Možná si z hodin dějepisu pamatujete, že Karel VI. byl otcem Marie Terezie. Na zámku nad Chlumcem pobýval krátce roku 1723.