Hraběnka z Telče hrála hokej
Mezi klenoty moravské renesanční architektury patří zámek vystavěný mezi Ulickým a Štěpnickým rybníkem. Cílem našeho výletu Po Česku bude zámek v Telči. Prohlédneme si hlavně druhý návštěvnický okruh.
Povídání o Telči, staviteli zámku i o Bílé paní jsme začali v sobotním vysílání.
„Přišli jsme do bytu posledního majitele Podstatského. Konkrétně se nacházíme v jídelně, kde se odehrávaly hostiny, snídaně, obědy, vítání lidí. Vedle je místnost, které se říká servrcimra, to znamená přípravna,“ začal svůj výklad dlouholetý telčský kastelán Bohumil Norek.
„Vybavení je takové, jak to tu vypadalo do roku 1945. Je z toho i fotodokumentace a nic se tu nezměnilo. Jak to opustil poslední majitel, je větší část hraběcího bytu v původním vybavení,“ upřesnil kastelán.
Nábytek je renesanční, barokní, empírový, ve stylu biedermeieru, ale také novější. Uvidíte tu rovněž knihovnu s osmi tisíci svazků. „Přecházíme do soukromých pokojů. Je to ložnice Podstatských. Na obraze vidíte hraběte a paní hraběnku. To je ta, co hrála hokej. Paní hraběnka byla sportovně založená a říká se, že hrála hokej. Ale vždy spíš zahájila zápas a hlavně hokej financoval. Takže by se dalo říct, že byla sponzorem. Je však pravda, že na mnoha fotografiích je v hokejové výstroji, takže opravdu hokej hrávala,“ přiblížil Bohumil Norek.
Jen pro zajímavost: V soukromých místnostech si Podstatští z Lichtensteina nechali asi před sto lety zavést i ústřední topení. Vidět můžete také komfortní koupelny obou hraběcích manželů. A nesmím zapomenout ani na to, že i pan Podstatský měl své koníčky. Jednak shromáždil jedinečnou kolekci holandské fajánse, jednak holdoval oblíbenému koníčku bohatých lidí své doby.
„Vstoupili jsme do Afrického sálu. Jdou to sbírky trofejí posledního majitele ze čtyř cest do Afriky. Vidíme tu hrocha, buvola kaferského, také se dochovalo sloní ucho a pak jsou tady trofeje africké zvěře,“ popsal kastelán.
Mimochodem, i když jste na telčském zámku ještě nebyli, zaručuji vám, že až tam přijedete, mnohé interiéry poznáte. Točila se tam totiž dlouhá řada filmů. I díky nim byl zámek letos zjara už potřetí vyhlášen za nejpohádkovější u nás.
„O Telči a zámku lze říci, že to jsou filmové město a filmový zámek, protože nesčíslně historických filmů a pohádek, dá se říct kolem čtyřiceti až padesáti. V poslední době se tu natáčelo například Z pekla štěstí, O ztracené lásce, Jak se budí princezny a nejstarší film, který asi znají všichni, Pyšná princezna. Ta se natáčela na Telči a na Hluboké,“ vypočítal Bohumil Norek.
V roce 1993 byla Telč zapsána na seznam kulturního dědictví UNESCO. „Myslím, že je zapsaná právem, protože je to renesanční skvost. Renesance je tu vidět v plné šíři. Jedná si přitom o komplex zámku s městem. Není to jen zámek, ale i město a jako komplex se dochoval v původní renesanční podobě,“ dodal kastelán.
