17. listopad

Mýty kolem 17. listopadu 1989

Marek Janáč  

Ani dnes nemizejí mýty kolem takzvané "sametové revoluce". Byla připravena předem, anebo šlo o souhru náhod, která vedla k tak rychlému a nenásilnému pádu totalitního režimu? Jakou roli v tom hrála StB? 

 
Podíl StB na revoluci
DOWNLOAD (STÁHNOUT) |  STREAM  

Studentský průvod k uctění památky Jana Opletala organizoval Socialistický svaz mládeže. Ten fakt Státní bezpečnost ukolébal, a tak nebyla přijata žádná speciální opatření. Dokonce i Veřejná bezpečnost svou akci STUDENT plánovala na poslední chvíli. Bylo jen jasné, že se průvod nesmí dostat do centra a že se proti němu nesmí zasahovat. Že to nakonec dopadlo docela jinak? To je první záhada 17. listopadu.

Sám šéf StB generálporučík Lorenc nařídil nezasahovat. Když se šéf Městského výboru KSČ Miroslav Štěpán dozvídá, že průvod stojí na Národní třídě a má namířeno na Václavské náměstí, dožaduje se tvrdého zásahu. To je historický fakt, říká historik Pavel Žáček. "Já si myslím, že velitel zásahu Daniševič tomu rozuměl. Proto také volal Lorencovi a nechal si od něj říct, že nemají zasahovat." Pak přijíždějí policejní transportéry, které pomáhají dav stlačit do únosné míry.

Zásahová jednotka v bílých přilbách, s plexisklovými štíty a obušky, to jsou většinou mladí kluci. Velitel si myslel, že budou mít menší sklon k násilí, než jejich kolegové, kteří už zasahovali v lednu a srpnu 1989. Něco se muselo stát přímo na Národní třídě na nižší úrovni velení policie. Kordon se totiž bez rozkazu z centrály dává do pohybu a bije demonstranty hlava nehlava. S obušky je tu i osm pracovníků StB, kteří předtím nikdy v takové funkci nezasahovali. Proč? To se zatím neví.

"Další věc je nasazení útvaru zvláštního určení, kteří byli poprvé nasazeni v maskáčích, poprvé s barety. Vytvářel se dojem, že to je speciální jednotka armády. To jsou stále nevyjasněné věci," říká Žáček

Na ulici jsou roztrhané šaty, stopy krve a v okolí přes pět stovek pomlácených lidí. Přesné číslo nikdy nebude známo. Víme jen, že 568 lidí se přihlásilo k ošetření. Mezi nimi i jistá Drahomíra Dražská, která tvrdila, že při zákroku byl zabit student matematicko-fyzikální fakulty Martin Šmíd, její přítel. Zprávu okamžitě přebírá agentura Reuters a vzápětí se šíří i do Československa. "Vyslechněte zprávy rozhlasové stanice Svobodná Evropa. Nejdřív přehled událostí. Komunistická policie v Praze ubila v pátek večer dvacetiletého studenta Martina Šmída..."

Drahomíra Dražská později ale všechno popřela. Proč? Jakou roli hrál v případu agent StB Zifčák, který se na demonstraci vydával za studenta Růžičku? "Vzpomínka je taková pro mě nepříliš dobrá," říká dnes Zifčák a tajemně dodává, že své tajemství si s sebou vezme do hrobu. Historikové ale soudí, že žádné tajemství neexistuje. Zifčák totiž lhal, když tvrdil, že ho speciálním úkolem pověřil přímo šéf StB Lorenc. "To byla taková osoba, jako byl třeba ředitel rozhlasu nebo něco takového, prostě hodně vzdálená. K němu se neměl běžně možnost dostat a ten mu říká, že to je dohodnuto s Ikipem, s Lorencem, s těmi špičkovými funkcionáři Státní bezpečnosti, že má udělat toho mrtvého, že tam na něj někdo ukáže, dostane ránu a odvezou ho sanitkou," pochybuje Žáček.

Zajímavá byla v onom listopadovém víkendu ještě jedna věc: StB po pátečním zásahu přestala vyvíjet nějakou větší aktivitu. Hlásila sice Lorencovi, že z odposlechů telefonátů mezi disidenty zjistila úmrtí Martina Šmída, ale StB nezasáhla. Dokonce ani neinformovala nikoho ze stranického aparátu... ostatně ani nebylo koho. Všichni byli o víkendu mimo Prahu. Připomíná to historik Miroslav Vaněk.

"Milouš Jakeš a další významní činitelé jako tajemníci Ústředního výboru dnes říkají, že byli od těch skutečných informací odstřiženi, že nemohli adekvátně reagovat. Co to znamená, se můžeme jenom domýšlet. Ale jistým způsobem Státní bezpečnost najednou začíná plnit nějakou svoji vlastní úlohu. Všichni funkcionáři se dozvídali informace, že se v podstatě nic neděje."

StB se začala připravovat jak na vítězství KSČ, tak na převrat. Lorenc například na konci listopadu nařizuje nasazovat tajně své důstojníky do armády, redakcí, podniků a úřadů. "Poměrně zajímavě bylo infiltrováno i samotné jednání o vzniku Občanského fóra v Činoherním klubu. Neřeknu, který konkrétní příslušník StB, myslím, že se to dříve nebo později dozvíme. Rozhodně tam byly jejich informační zdroje, to znamená spolupracovníci StB," říká historik Žáček.

I přes to všechno byl listopad 1989 souhrou tolika náhod, že je krajně nepravděpodobné, že by existoval mozek, který by to dokázal předem naplánovat. Ostatně po tom, jestli byl listopad 1989 spiknutím, pátraly dvě parlamentní komise. Druhá vyšetřování uzavřela s tím, že nic nenasvědčuje tomu, že by byl převrat výsledkem nějaké zákulisní dohody.

Příspěvek byl natočen v roce 2004 a odvysílán na ČRo 1 - Radiožurnál


 

Nacházíte se

v tematickém okruhu: Témata
na webu: 17. listopad
v rubrice: O 17. listopadu

DÁLE V RUBRICE


Archiv

RSS  |  MAPA SERVERU  |  KARIÉRA  |  KONTAKTY  |  ENGLISH  (c) 2000 - 2019 Český rozhlas