V Berlíně po 20 letech padla symbolická zeď

Desetitisíce lidí si připomněly v centru Berlína pád tamní zdi rozdělující dva někdejší německé státy, od kterého uplynulo dvacet let. Oslavy symbolického konce studené války vyvrcholily večerním shromážděním u Braniborské brány.

Tento článek je více než rok starý.

Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Oslavy výročí pádu Berlínské zdi

Oslavy výročí pádu Berlínské zdi | Zdroj: ČTK

Vytrvalý déšť převzal v centru Berlína roli komunistických režimů a znepříjemňoval přítomným desetitisícům lidí jejich vzpomínky na euforii před dvaceti lety.

Vrcholem programu prošpikovaného hudebními lahůdkami od Plácida Dominga, Scorpions nebo Bon Jovi, bylo zhroucení tisícovky umělohmotných kostek ztělesňujících bývalou zeď.

První dvě řady domina dali za bouřlivého jásotu přítomných do pohybu polský ex-prezident Lech Walesa a bývalý maďarský premiér Miklós Németh. Ty zbývající pak jejich autoři, německé děti.

Prakticky všichni prominentní řečníci zdůraznili, že i v dnešním světě je stále řada zdí, které je třeba zbourat, a lidí, kteří marně touží po svobodě.

Přehrát

00:00 / 00:00

Zpravodaj ČRo Jiří Hošek přibližuje oslavy v Berlíně

"Pro mě to byl jeden z nešťastnějších dní v mém životě," zavzpomínala před prokřehlými davy na 9. listopad 1989 kancléřka Angela Merkelová.

Zmínila také Pražské jaro a Chartu 77 coby milníky na cestě ke svobodě. Statečnost pražských studentů pak vyzdvihla americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová. Ta zastoupila absentujícího prezidenta Baracka Obamu, který alespoň mrznoucí davy pozdravil prostřednictvím videoposelství.

Němcům a Berlíňanům zvlášť se dostalo i řady gratulací. "Milí Berlíňané! Přeji vám hodně štěstí a prosperity. Všechno nejlepší," vinšoval v jejich mateřštině ruský prezident Dmitrij Medvěděv.

Historická procházka přes most

Angela Merkelová přes den prošla s bývalým sovětským prezidentem Michailem Gorbačovem a Lechem Walesou přes most, u kterého se hranice mezi východním a západním Berlínem otevřely jako první.

"Je to mimořádný pocit přejít s bývalými východoněmeckými disidenty po někdejším hraničním mostě z východu na západ," komentoval historickou procházku po přechodu na Bornholmer Strasse Michail Gorbačov.

Velmi osobní zážitek to byl i pro Angelu Merkelovou, která právě tudy prošla v noci z 9. na 10. listopadu roku 1989 poprvé do západního Berlína.

Přehrát

00:00 / 00:00

O pádu Berlínské zdi a sjednocení Německa hovořili v Radiofóru novináři Lída Rakušanová, Petr Brod a Daniel Brössler

"To nebyl jenom pád Berlínské zdi, pád hranic uvnitř Německa, byla to celoevropská změna. A tak má dnes člověk takový napůl historický, a přece současný pocit. A to je skvělé," řekla později kancléřka v debatě k výročí.

"My, lidé z bývalé komunisty ovládané části Evropy, jsme svobodu nedostali darem. Nevděčíme za ni ani velkým státníkům. My jsme si ji vybojovali a mnozí z nás za to velmi draze zaplatili. Někteří i svými životy," připomněla bývalá východoněmecká aktivistka, dnes šéfka Úřadu pro akta Stasi Marianne Birthlerová.

"Není to jen oslava pádu Berlínské zdi. Je to oslava naděje, že mohou spadnout i všechny ostatní podobné zdi, které ještě ve světě stojí," věří držitel Nobelovy ceny míru Mohammad Júnus.

U Berlínské zdi, která od roku 1961 oddělovala demokratický svět od totalitního, bylo po dobu její existence zabito podle nejskromnějších odhadů kolem stovky lidí. Její pád se stal nejvýraznějším symbolem změn v někdejším východním bloku z podzimu 1989.

Sjednocení země přišlo o necelý rok později

Daniel Brössler, redaktor Süddeutsche Zeitung, připomněl v Radiofóru roli tehdejšího prezidenta Sovětského svazu Michaila Gorbačova. "Kdyby v Kremlu byl někdo jiný, nevíme, jak by Moskva reagovala na to, co se děje ve Východní Evropě. Já si myslím, že bylo klíčové, že v Kremlu byl Michail Gorbačov, a ne člověk jako například Brežněv."

Necelý rok po pádu zdi, 3. října 1990, došlo ke znovu sjednocení Německa a Německá demokratická republika přestala existovat. Jakási bariéra mezi východem a západem země ale stále existuje, potvrdila v Radiofóru novinářka Lída Rakušanová.

"Určitě ta bariéra zůstává a vypadá to, že to bude trvat skutečně ještě třeba dvě generace, nechci to úplně přesně odhadovat. Ale prostě těch 20 let nestačí evidentně na to, aby se tohle překlenulo."

Devátý listopad - výroční den pádu Berlínské zdi - Spolková republika neslaví jako státní svátek. Shodou okolností totiž na něj připadá také výročí protižidovského pogromu z roku 1938, takzvané křišťálové noci.

Jiří Hošek, Marika Táborská, Martin Hromádka, Jan Bumba Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Nejčtenější

Nejnovější články

Aktuální témata

Doporučujeme