Šaty dělají člověka, peří zase vlaštováka

20. červen 2008

V ptačím světě má vzhled jedinců silný dopad na kvalitu jejich života a počet potomků. Jak se ale ukazuje, může mít vliv i na tělesnou fyziologii. Manipulace s barvou peří na prsou vlaštovek obecných (Hirundo rustica) vedla ke zvýšení hladin testosteronu v krvi.

Tým vědců ze tří prestižních amerických univerzit (Arizonská, Coloradská a Princestonská) experimentoval s barvou prsních per samců vlaštovek. Biologové ke svému velkému překvapení zjistili, že do týdne po přibarvení per na sytější barvu, atraktivnější pro samice, prudce vzrostla u těchto samců hladina testosteronu. K tomu docházelo v období, kdy přirozeně dochází k poklesu hladin testosteronu a ostatních steroidních hormonů v krvi. Článek si můžete přečíst v prvním červnovém čísle časopisu Current Biology.

Samičky preferují barevnější peří

Stovky studií v současné době prokazují jednoznačný vliv tělesné fyziologie na ptačí opeření. Nemocní, staří či zranění jedinci nebo jedinci s parazity či "špatnými" geny mají obvykle méně kvalitní opeření. Jejich peří není tak sytě barevné jako u zdravých jedinců s dobrými geny. Jak dokazuje tato studie, tělesné procesy budou ale složitější.
Práce vědců ze tří amerických univerzit je první studií, která prokázala přímý vliv kvality opeření na tělesnou fyziologii, v tomto případně na změnu hladin hormonů a pokles tělesné hmotnosti.

Ozdoby musí být nákladné, jinak ztrácejí smysl

Sekundární sexuální znaky jako třeba paroží jelenů, ozdobné opeření rajek či pávů slouží v živočišné říši jako doklad tělesné kondice. Nejsilnější a nejzdravější samci si podle současných teorií mohou dovolit tyto energeticky velmi náročné "ozdoby" v plné kvalitě. Život s nimi je mnohem náročnější, samci jsou nápadnější pro predátory, vynakládají extra energii na přežití a přežijí tak jen ti nejsilnější. Sytě zbarvené opeření je zase dokladem toho, že pták netrpí parazity.

V případě vlaštovek obecných jsou těmito sexuální signály dobré tělesné kondice délka ocasní vidličky a sytost červené barvy na prsou. Jedna z předchozích studií tohoto týmu publikovaná v roce 2005 v nejprestižnějším biologickém časopise Science byla také založena na experimentech se zbarvením. Samci se sytě červeně dobarveným peřím hnízdili časněji, vychovali více mláďat a samičky je podváděly méně než přirozeně vybarvené samce. Proč tomu tak bylo, vědci zjistili až nyní.

Nekalá konkurence

Nová studie sledovala 63 samců odchycených v šesti různých koloniích v New Jersey na začátku hnízdního období. Peří na prsou bylo u poloviny z nich přibarveno tak, aby odpovídalo barvě nejatraktivnějších samců. Všichni samci pak byli po týdnu odchyceni a byla jim odebrána krev a zjištěna váha.

Přibarvení samci měli vyšší obsah samčích steroidních hormonů v krvi a také částečně ztratili na váze. Zvýšená hladina hormonů je možná spojena s vyšší mírou aktivity a intenzivnějším soupeřením s ostatními samci. To může být také důvod, proč samci ztráceli hmotnost. Hladiny hormonů mohou být ale pozitivně ovlivněny také větším zájmem samiček. Dobarveným samcům pak může vzrůst sebedůvěra a také hladina testosteronu. Zda jsou hladiny steroidních hormonů zvýšené vlivem ostatních samců či samic, však zatím nevědí ani sami výzkumníci.

Hladina testosteronů v krvi pomáhá nejsilnějším samcům udržovat sytě zbarvené opeření na hrudi. Stávají se atraktivnějšími samečky a plodí více potomků. Dobarveným samcům z neznámých příčin také vzrůstá hladina testosteronu a také se stávají úspěšnými otci. Kruh se uzavírá, otázky pro další výzkum zůstávají. Jaké procesy vlastně zvyšují hladinu steroidních hormonů po přibarvení?

Převzato z Českého rozhlasu Leonardo.

autor: Václav Beran
Spustit audio