Pan protektor Heydrich se ubytuje na Hradě

Mapa Protektorátu Čechy a Morava - Foto:  XrysD,  licence: GFDL

Mapa Protektorátu Čechy a MoravaFoto:  XrysD, licence: GFDL

Dne 27. září 1941 přjel R. Heydrich do Prahy a reportér Josef Cincibus byl o den později pověřen nepříjemným úkolem. Zprostředkovat posluchačům atmosféru jeho triumfálního příjezdu na Pražský hrad. Zvolil cestu pasivního popisu událostí zcela strojově a bez emocí.

Říšský protektor Reinhard Heydrich (1904-1942) - Foto: Deutsches Bundesarchiv

Říšský protektor Reinhard Heydrich (1904-1942)Foto: Deutsches Bundesarchiv

Reportáž Josefa Cincibuse je pozoruhodným historickým dokumentem, ale současně svědectvím brilantní reportérské schopnosti této rozhlasové osobnosti. J.Cincibus podává fakta věcně. Volbou slov a suchým projevem dává najevo svou odtažitost od probíhající události. 

Úřední zpráva, oznámená z rozhodnutí říšského protektora R.Heydricha v poledne 27.9.1941 protektorátním rozhlasem (v otrockém překladu do češtiny):
"Vyhlašuji na ochranu zájmů říše s účinností od 28 .září 1941 dvanácti hodin až na další na území protektorátu Čechy a Morava civilní stav výjimečný. Všechny činy, jimiž jsou porušovány veřejný pořádek, hospodářský život nebo pracovní mír, jakož i nedovolené chování střelných zbraní, třaskavin nebo střeliva, podléhají stannému právu. To se týká také všeho srocování, shromažďování v uzavřených místnostech i na veřejných ulicích. Proti rozsudkům stanných soudů není odvolání. Rozsudky se vykonávají ihned zastřelením nebo oběšením.“ Podepsán: Říšský protektor v Čechách a na Moravě
Pověřen vedením funkcí
R. Heydrich
SS-Obergruppenführer a generál policie
  

Příjezd R. Heydricha do Čech měl bezprostřední vliv i na tehdejší Český rozhlas, který byl sloučen s německým protektorátním vysíláním do skupiny Sendegruppe Böhmen und Mähren. Jeho kmenový kapitál byl postoupen Říšské rozhlasové společnosti, řízené německým ministerstvem propagandy. Zároveň byla provedena i reorganizace skupiny podle berlínského vzoru. O program měla pečovat dvě zvláštní oddělení – umělecké (vedoucí dr. Morávek) a politické (s názvem Zeitgeschehen v čele s SS-Untersturmführerem Pabelem). Příchod Reinharda Heydricha v roce 1941 znamenal konec samostatnosti. To vše bylo v souladu s úvahami říšského protektora o budoucím osudu českého národa, jak o tom hovořil ve svém projevu několik dní pro svém příjezdu do Prahy: 

Na okraji vlastního Německa, jež je osídleno německou krví, se pomalu bude vysouvat vždy jeden německý val za druhým, abychom tak postupovali s německým osídlováním na východ prostřednictvím německých lidí, kteří jsou německé krve. Z tohoto hlediska je třeba vidět všechny úkoly na východě, které tam musíme splnit… 

…Českomoravský prostor natrvalo nesmí se nikdy ponechat v takovém stavu, který by vůbec umožňoval Čechům tvrdit, že to je jejich prostor. Zde jde pouze o jedno, a to, že si nejdříve připomeneme, co je životně důležité a přednostní, jaké má tento prostor historické základy, že se rozhodneme, co tu vlastně jednou uděláme… 

Základní linie však musí, ač nevyslovena, i při takovém jednání platit: tento prostor se jednou musí stát německým a Čech tady nemá už koneckonců co pohledávat. To jsou věci, které můj úkol zde rozdělují na dvě velké a jasné etapy a oblasti činnosti. Jedna je blízká - zaměřená na válku - druhou začíná dalekosáhlý konečný úkol. První, blízká, je diktována potřebami vedení války. Potřebuji v tomto prostoru klid, aby dělník, aby český dělník zde nasadil pro německé válečné úsilí plně svou pracovní sílu a abychom nezdržovali při zdejším obrovském válečném průmyslu přísun a další rozvoj zbrojního průmyslu. K tomu patří i to, že se přirozeně musí dát českým dělníkům tolik žrádla, mám-li to tak zřetelně říci, aby mohli splnit svou práci. Ale i to, abychom dávali pozor, aby Čech nevyužil podle svého zvyku tohoto nouzového stavu říše, aby si nevydobyl pro sebe soukromé a vlastní české výhody. Tento blízký úkol předpokládá, že Čechovi nejprve ukážeme, kdo je pánem v domě…
…Když všichni nebudeme zjevně držet pospolu a navenek nevtvoříme vůči češství jedinou frontu, bude Čech hledat stále zadní vrátka, jimiž vyklouzne chytrácky ven…. 

…Dále očekávám, že vám bude při zacházení s Čechy jasné, že je třeba též jistých taktických předpokladů. Když např. vydám nařízení tisku, musí napsat bez reptání to, co potřebuji. Přesto budu samozřejmě udržovat s Čechy korektní společenský styk, přičemž musím vždy dávat pozor, abych nepřekročil hranice, abych si v každém okamžiku říkal: Dej pozor, jsou to ale Češi! Rozumíte? Stýkáme-li se z taktické nutnosti s Čechy, kteří nám slouží, i pak je nutno se vždy vracet k myšlence: Jsou to ale Češi.“
Vysloveno v Černínském paláci dne 2. října 1941. 

Přesně po osmi měsících od příjezdu do Prahy - 27.5. 1942 - byl na zastupujícího říšského protektora Reinharda Hendricha proveden atentát. 

 

Příjezd Heydricha na hrad

Vložit na svůj web

Autor:  Bronislava Janečková

Nové články v rubrice

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas