Z protektorátního rozhlasu: Nastavit sílu houpání!

ilustrační foto : Křižník Prinz Eugen třídy Admiral Hipper - Foto:  US NAVY,  National archives

ilustrační foto : Křižník Prinz Eugen třídy Admiral HipperFoto:  US NAVY, National archives

„Nastavit sílu houpání šestého stupně!“… velí německý nadporučík v námořní škole dělostřelců. Tak začíná unikátní zvuková reportáž protektorátního rozhlasu z února roku 1940. Místo natáčení i jména byla utajena. Byla válka…

Po vzniku Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byl Český rozhlas sloučen s německým protektorátním vysíláním do skupiny Sendegruppe Böhmen und Mähren a stal se součástí říšské rozhlasové sítě. Německých zpráv a reportáží z let 1940 až 1943 se v archivu Českého rozhlasu zachovalo mnoho a v současné době se ty nejzajímavější z nich překládají, aby se staly součástí projektu „90. let společně“, který se připravuje na rok 2013, kdy uplyne 90 let od zahájení rozhlasového vysílání na našem území. Tyto reportáže byly součástí tehdejší nacistické propagandy. Protektorátní rozhlas od roku 1940 částečně přejímal německé vysílání pro wehrmacht. Kromě oficiálních zpráv o vojenských akcích se občas vysílaly i tyto reportáže. A právě toho druhu je zvukový snímek ze školy námořních dělostřelců z února roku 1940. 

Válka v té době trvala už půl roku. Hitlerovy štáby dokončily plány k invazi na západ Evropy a v Severním moři - a na Baltu pokračují kruté námořní boje. Někteří z těch, kteří poslali anglické lodě ke dnu i s posádkou, hrdě hovoří i v reportáži ze školy námořních dělostřelců. Jméno německého reportéra neznáme a nevíme ani kde byla reportáž natočena. Bližší informace totiž podléhaly utajení, protože šlo o vojenský válečný objekt. 

Autentické zvukové snímky tehdejšího německého reportážního oddělení jsou smutným dokladem rozhlasové a válečné historie, kdy pojem hrdina a nepřítel měly pro většinu českých posluchačů poněkud převrácený význam. 

Překlad německé reportáže:
Reportér (R):
Permanentní houpání lodi vyžaduje pro přesnou střelbu kromě všeobecného dělostřeleckého vzdělání také zvláštní pomocná opatření. Je zřejmé, že naše technika vyřešila i tento problém. Ve školách válečného dělostřelectva jsou střelecké trenažéry, které se pohupují přesně jako lodě a na nich se střelci učí. Přinášíme vám reportáž z jednoho takového stanoviště.
Zní povely až k první ráně
Nadporučík (NP): Nastavit sílu houpání šestého stupně!
Voják: Nastavit sílu houpání šestého stupně – síla houpání šestého stupně nastavena. Pal!
v pozadí další zvuky ze cvičiště
R: Byl jsem připravený na pořádnou ránu a on vyšel jen úplně malý výstřel.
NP: Ano, jistě, tady ve škole nemůžeme vydávat rány jako na bojišti.
R: Vysvětlete nám prosím, jak tato plošina vlastně funguje. Máme tu něco jako kolotoč, který se kýve a kymácí sem tam a muži se k němu musí připoutat a držet se děla.
NP: Ano, k tomuto trenažéru je připevněno zařízení, které nám simuluje střelbu. Namíříte na cíl a vystřelíte, přesně jako na moři.
R: Proto tu tedy cvičíte na trenažéru?
NP: Ano, musí to být umělý trenažér, oproti dělostřelbě u pozemních vojsk, kde má dělo pevnou základnu, je to u nás v námořnictvu jiné.
R: Jedním z největších problémů na rozbouřeném moři asi bude přesná střelba.
NP: Ano, proto je velkým úkolem naší školy naučit dělovody, aby i na rozbouřeném moři při silném kývání dokázali dobře zaměřit cíl a vystřelit.
R: A jak to děláte?
NP: Muži nejprve projdou přípravou. Potom přijdou sem na trenažér a učí se postupně. Nejprve střílejí při prvním stupni houpání, potom při druhém a tak se obtížnost v průběhu výcviku zvyšuje, ke stupni šest až osm.
R: A vy můžete tuto plošinu spustit v nejrůznějších režimech?
NP: Ano, je to podobně jako na moři při různých silách větru. Můžeme tedy nastavit sílu větru 1 až 8/9.
R: Průběžně tedy můžete ovlivňovat i vítr?
NP: Ano, je to tak.
R: No to je úžasné. A ti lidé tady, to jsou noví dělostřelečtí učni – co to je za lidi? Vidím tu hodně vyznamenání Železného kříže a vyznamenání pro velitele ponorek.
R: Jaké prostředky má střelec k dispozici, aby mohl stále mířit na cíl?
NP: Má náměrový a odměrový ovladač, a když se plošina pohybuje, pohybuje se dělo zároveň s ní dolů, nahoru a do stran, takže sebou pořádně hází a seřízením bočního a výškového vychýlení zůstává dalekohled zaměřen stále na cíl.
Zvuk letadla
R: Dobře. Můžu mluvit s někým z těch, co támhle stojí tak hrdě s Železným křížem a s odznakem pro posádku ponorek? Odkud máte Železný kříž?
Voják 2 (V2): Z ponorky, jeli jsme na Anglii a potopili několik parníků.
R: Byl jste už v akci po tom, co jste dostal toto ocenění?
V2: Ano, už třikrát.
R: Třikrát, to je úžasné. A teď tu musíte cvičit? To vám jako starému zkušenému vojákovi musí připadat divné, ještě se takhle nechat školit?
V2: Ale my to děláme rádi.
R: Aha, a co?
V2: Potápíme lodi Angličanů.
R: Tak to ano. A kdy zase půjdete do akce?
V2: Jakmile cvičení skončí, chceme znovu vyplout. 

 

Reportáž z námořní dělostřelecké školy 1940, překlad z němčiny

Vložit na svůj web

Autor:  Bronislava Janečková

Nové články v rubrice

O archivu

Tento web vám nabízí to nejzajímavější, co má Český rozhlas ve svém archivu.


Jelikož se historie rozhlasu nejednou významně protnula s událostmi osudovými pro celou zemi, snažíme se z bohatého fondu ukázat co nejvíce.

Podmínky užití | English
© 1997-2019 Český rozhlas