Astronomický význam staroměstského Mariánského sloupu a mizející čejky chocholaté
Poslechněte si:
01:08 - Objevy a události
04:35 - Staroměstský Mariánský sloup ukazuje místní poledne
18:29 - Mýty, omyly a novinky astronomie: Nová Superzemě
21:47 - Soutěž o Knihu měsíce
22:45 - Mizející čejky chocholaté (repríza)
V úvodním přehledu zajímavostí vám objasníme záhadné růžovění některých ledovců a povíme si, proč není žádoucí; představíme vám také vzácného nosorožce jávského a dozvíte se, jak velikou pohromou pro jihoamerickou přírodu jsou invazní kanadští bobři. Zmíníme se o dvou mincovních pokladech, nalezených nedávno na Zlínsku a také se spolu podíváme na barevnou okrasu těchto dní – nebo spíše nocí: svítící oblaka.
Mariánský sloup pohledem astronomie
Od června letošního roku stojí v Praze na Staroměstském náměstí kopie raně barokního Mariánského sloupu, který nechal v roce 1652 postavit císař Ferdinand III. jako poděkování Panně Marii za úspěšnou obranu Prahy před Švédy na konci třicetileté války. Sloup byl na jednu stranu až do 19. století uctívanou duchovní památkou, na druhou stranu byl však také chápán jako triumfální symbol vítězství katolicismu a rodu Habsburků nad jeho protestantskými protivníky – tedy jako symbol habsburského útlaku. Především proto byl sloup krátce po vzniku republiky v roce 1918 stržen a zničen. Uběhlo mnoho desetiletí. Až v roce 1990 vznikla Společnost pro obnovu Mariánského sloupu, jejímž přičiněním se nakonec, po řadě kotrmelců a peripetií, sloup v podobě novodobé kopie letos na náměstí vrátil.
My se v našem příspěvku nezabýváme žádnými náboženskými, politickými ani uměleckými spory o Mariánský sloup; nechali jsme stranou všechny kontroverze, které se jeho historií táhnou jako červená nit. Věnovali jsme se pouze astronomickému významu Mariánského sloupu, o kterém se nikdy žádné spory nevedly, protože je exaktní, přesný a daný. O astronomickém významu sloupu na Staroměstském náměstí v Praze nám vyprávěl astronom a historik astronomie Zdislav Šíma.
Proč mizí čejka chocholatá?
Ve velkém ohrožení jsou jsou u nás všichni ptáci dnešní zemědělské krajiny – mezi nimi i čejka chocholatá. Je to pták zhruba velikosti holuba. Typickým znakem je pro ni nepřehlédnutelná chocholka na hlavě, díky níž si vysloužila své české druhové jméno. Co dalšího je pro čejky chocholaté typické, mluvíme-li o vzhledu? Na to jsme se ptali Václava Zámečníka, zemědělského specialisty České společnosti ornitologické.
Jak velká je naše současná populace čejek a co ji nejvíc ohrožuje? Jakým způsobem je možné čejky chocholaté chránit? A kdo se může monitoringu čejek a čejčích hnízd účastnit? Poslechněte si letní reprízu rozhovoru z dubna roku 2019.
Související
-
Po více než 100 letech je mariánský sloup zpět na Staroměstském náměstí v Praze
Sochař Petr Váňa po 23 letech práce dokončil stavbu kopie mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí, který v roce 1918 strhl dav.
-
Pavel Kosatík: Netahejme Masaryka do sporů o Mariánský sloup. Měl by to být symbol smíření
Publicista spor o návrat sloupu nechápe: Většina Čechů je stejně bez víry. A Masaryk, na kterého se obhájci zbourání sloupu odvolávají, pouliční buřiče spíš pacifikoval.
-
Je s podivem, že čejka ještě přežívá, říká ornitolog o ptáku...
Čejka chocholatá patří mezi nejrychleji ubývající ptačí druhy naší krajiny. Proč tomu tak je a dá se populace tohoto ptáka u nás ještě zachránit?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.