Astronomové z Teplic na lovu kosmického smetí, čeští egyptologové a záhada tří královen Chentkaus

V úvodním přehledu zajímavostí se dozvíte, kde se vzaly nano- a mikroplasty v ledu a sněhu na vrcholcích Alp nebo Himálají, povíme si o neblahém osudu kdysi trvalých sněhových polí na Skotské vysočině, zmíníme se o nedávném slavnostním odhalení pamětní desky tzv. šamanově loutce v Brně a také o objevu takřka neporušené obytné místnosti rodiny otroků nedaleko Pompejí; na závěr se budeme věnovat jubilejní desáté družici českého či československého původu Planetum1, která by se měla do vesmíru vydat příští léto.

Astronomové z Teplic na lovu smetí

Hvězdárna na teplickém Písečném vrchu|foto:Gabriela Hauptvogelová, Český rozhlas Sever

Na oběžné dráze kolem Země se dnes vedle spousty užitečných družic a také dvou vesmírných stanic – mezinárodní a čínské – nacházejí tisíce aparátů zcela nefunkčních a efektivně mrtvých. A kromě nich i spousta dalšího odpadu. Jde o nejrůznější drobné součásti, trosky a úlomky, které vznikají stále hustším kosmickým provozem. Všechny obíhají kolem Země rychlostí v řádu kilometrů za sekundu a pokud se srazí, vyprodukují další, sice ještě drobnější, ale o nic méně nebezpečné smetí. Tenhle nepořádek ohrožuje funkční družice a v případě pilotovaných letů i lidské životy. Proto se už nějakou dobu vědecká komunita snaží vymyslet, jak množství odpadu na orbitě snížit. Než vědci nějaké řešení najdou, snaží se nebezpečné objekty alespoň sledovat.

Dalekohled teplické hvězdárny|foto:Stanislava Brádlová, Český rozhlas

Monitorováním kosmického odpadu se má v budoucnu zabývat jeden z projektů Evropské unie, k němuž se chystá připojit i Severočeská hvězdárna a planetárium v Teplicích. Projekt nám představil její ředitel, astronom Zdeněk Moravec. Co všechno k tzv. kosmickému smetí patří – a může být třeba jen centimetrová šupinka odprýsklého laku nebo miniaturní šroubek z konstrukce nějaké družice příčinou velkých problémů na oběžné dráze? Kdy bude projekt Evropské unie spuštěn? Jakým způsobem se do něj teplická hvězdárna zapojí? A je na to patřičně technicky vybavena?

Záhada tří královen Chentkaus – 1. část

Dělníci před Nefarirkareovou pyramidou v Abúsíru|foto:Štěpán Macháček, Český rozhlas

Na pyramidovém komplexu v Abúsíru objevili v roce 2014 čeští egyptologové hrobku do té doby neznámé královny z období staroegyptské 5. dynastie, Chentkaus III. Objev si získal u nás i ve světě mnoho pozornosti. Jen velmi málo se však tehdy psalo o samotné královně. Jaké bylo její postavení, v jak složité době žila a podařilo se díky objevu její hrobky zaplnit další bílé místo v historii dynastie tzv. slunečních králů druhé poloviny 3. tisíciletí před Kristem? V rozplétání této komplikované historie sehráli čeští egyptologové významnou roli. Rok po nálezu zmíněné hrobky jsme si o tom povídali s asi nejznámějším českým egyptologem současnosti, profesorem Miroslavem Vernerem. Ten oslavil koncem letošního října kulaté 80. narozeniny. Při té příležitosti jsme se rozhodli k našemu šest let starému povídání vrátit.

Miroslav Verner|foto:Adam Kebrt, Český rozhlas

„Synové slunce: Vzestup a zánik 5. dynastie“. Tak se jmenovala publikace profesora Miroslava Vernera z Českého egyptologického ústavu Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze, která se před šesti lety objevila na pultech knihkupectví. Šlo o monografii psanou v angličtině, v níž byla zachycena převratná doba nástupu a působení králů, za jejichž vlády přestaly v Egyptě platit staré pravdy a ekonomické jistoty se dramaticky měnily. Jak nám v roce 2015 řekl Miroslav Verner, významné místo v jeho nové knize a koneckonců v celé historii 5. dynastie měla právě donedávna neznámá královna Chentkaus III. Stejně jako dvě její předchůdkyně téhož jména.