Babiš pro europoslance zosobňuje problém daňových rájů. Nechtějí podporovat miliardáře, říká Niedermayer

Premiér Andrej Babiš kritizuje centrální banku za to, že zvýšením úrokových sazeb bojuje proti inflaci. Postupuje bankovní rada České národní banky jinak než centrální bankéři v ostatních evropských zemích? A mohou premiérovo postavení v Evropské unii ovlivnit informace, podle nichž si Andrej Babiš před vstupem do politiky nakupoval nemovitosti ve Francii přes offshorové společnosti? Tomáš Pancíř se ptal europoslance Luďka Niedermayera (za TOP09 a STAN).

Začnu od konce, informacemi od mezinárodního týmu investigativních novinářů, podle kterých Andrej Babiš v roce 2009 – tedy ještě před svým vstupem do politiky – koupil ve Francii nemovitosti za necelých 400 milionů korun přes offshorové firmy. Na tuto informaci reagovali už nejen čeští politici, ale také někteří europoslanci nebo frakce v Evropském parlamentu. Je to dnes v kuloárech ve Štrasburku velké téma?

Já jsem přijel do Štrasburku zhruba před třemi hodinami a prakticky každý, s kým jsem mluvil, se mě na toto zeptal. Ty kauzy spojené s daňovými ráji jsou tady opravdu velkým tématem, ne aby poslanci Evropského parlamentu skandalizovali jednotlivé lidi nebo instituce, ale proto, abychom hledali efektivní cestu, jak tyto věci poškozující společnost a důvěru lidí vytlačovat z ekonomiky.

Je to velké téma a Andrej Babiš je pravděpodobně z evropského pohledu nyní ta nejatraktivnější osoba v centru této kauzy, proto pravděpodobně prakticky každý, s kým jsem se tu o´potkal, o této věci mluví.

Čtěte také

Jaké ty reakce nejčastěji jsou?

Většina poslanců je pro to, aby už na této rozpravě – což je velmi výjimečné – o této kauze byla řeč. Ne nutně o panu Babišovi, ale o celé této kauze. Samozřejmě pro mnoho těch europoslanců – aspoň si tak myslím, mohu jen spekulovat – je tu hodně nepříjemná souvislost s tím, že třeba reprezentují země, které do evropského rozpočtu odvádějí hodně peněz. Z těch dostává Česká republika na naše poměry velmi mnoho a stovky milionů z nich skončily ve firmách pana Andreje Babiše. Pochopitelně pak tito poslanci budou konfrontováni s tím, do jaké míry jejich daňoví poplatníci přispěli na to, aby si pan Andrej Babiš, navíc přes offshorové firmy v daňových rájích, koupil zámek ve Francii.

Na druhé straně, omlouvám se že do toho skáču, tady jde o transakci z roku 2009, tedy to není záležitost posledních let, kam by přišly ty evropské peníze.

Jenom doplním: pozor, ty evropské peníze do firem Agrofertu směřovaly dávno předtím. Tady nejde jenom o to, že tam ty peníze směřovaly i poté, co Andrej Babiš vstoupil do politiky a v Evropské komisi existuje názor, že ty peníze tam směřovat neměly. Myslím si, že celkově ten balík evropských peněz, který zvýšil bohatství vlastníka firmy Agrofert, je opravdu velký, směřoval tam i předtím, než Andrej Babiš vstoupil do politiky a myslím si, že pro řadu občanů těch zemí, které do evropského rozpočtu posílají významné sumy peněz, není přijatelné podporovat miliardáře. Je pro ně přijatelné podporovat chudší země Evropské unie, aby se pomalu dotáhly na jejich životní úroveň. Ale nikoliv tím, že jejich peníze budou směřovat k velmi bohatým lidem.

Co by mohlo být výsledkem, pokud by jste se tomu na plenární schůzi věnovali. Mohlo by to mít nějaký konkrétní závěr?

Ne, já si myslím, že to musíme projednávat v odborných výborech. A hlavně, vy jste tady správně řekl, že třeba kauza pana Babiše je poměrně stará. Také některé další kauzy, které tam jsou, jsou velmi letité. Evropská unie od té doby přijala velké množství pravidel, která mají omezit riziko chování, které směřuje ke krácení daní nebo praní špinavých peněz. My jsme toho udělali hodně, ten hlavní problém je nyní v tom, že daňové autority jednotlivých členských zemí sice získávají velmi mnoho údajů, ale zdá se, že s nimi dostatečně nepracují.

Čtěte také

Nový balík opatření, který by měl toto zlepšit, je na cestě, já sám budu za jednu jeho část spoluzodpovídat, ale zatím se zdá ten největší problém v tom, že daňové autority řady zemí zřejmě preferují vyšetřování jednodušších deliktů, které jsou z mého pohledu mnohem méně závažné jak ekonomicky, tak společensky, a ta data, která získávají z celosvětové sítě výměn informací, prostě nejsou využívána. Konec konců, i u této kauzy, když se vrátím k Andreji Babišovi, novináři uvádějí, že česká daňová správa dostala informace o těchto transakcích a je jen otázka, jak je posuzovala. Pro mě je samozřejmě otázka, jestliže v případě že tam bylo nějaké financování od firem, zda je nákup takové nemovitosti, která je využívána zřejmě k rekreačním účelům, vůbec daňový náklad. Ale zdá se, že naše daňová správa se zabývá jinými věcmi.

Proč je podle Luďka Niedermayera rostoucí inflace částečně pozitivním signálem? Jaká jsou klady a rizika zvýšení úrokových sazeb? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.

autoři: Tomáš Pancíř , jkh
Spustit audio

Související