Betlémské kaple v Praze

13. červen 2014
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Betlémská kaple na pražském Žižkově

Betlémská kaple v pražské čtvrti Žižkov slaví v červnu 2014 sté narozeniny. Je mnohem méně známá než její slavná jmenovkyně na Betlémském náměstí, a to přesto, že jde o unikátní stavbu s dochovaným kubistickým interiérem. Navíc je o čtyři desítky let starší, než její známější jmenovkyně na Betlémském náměstí.

Betlémskou kapli na Žižkově navrhl architekt Emil Králíček. Jde o šedou kompaktní stavbu s kubistickými prvky. Na štítu má nápis „Betlémská kaple. K 500. leté památce mučednické smrti mistra Jana Husi“. Byla dostavěna rok před zmíněným výročím, tehdy v Praze žádná jiná Betlémská kaple nebyla, takže se Žižkováci nerozmýšleli dlouho, jak svůj svatostánek pojmenovat.

Detail výmalby Betlémské kaple v Prokopově ulici

„Kubismus Emila Králíčka možná není tak radikální jako některé stavby jeho současníků Josefa Chochola nebo Josefa Gočára, nicméně pro Betlémskou kapli, která se krčí na dvorku činžovního domu v pražské ulici Prokopova, se velmi hodí,“ vysvětluje architekt Zdeněk Lukeš.

Výmalbu kaple provedl na počátku devadesátých let spolu se svými studenty ze Střední umělecké školy akademický malíř Pavel Novák. Pro prostor evangelického kostela je trochu neobvyklá, vysvětluje současný žižkovský farář Pavel Kalus: „Evangelické kostely a modlitebny bývají většinou bílé, naše kaple zarazí svou pestrou mozaikou na stěnách.“

Unikátní kubistický interiér

Betlémská kaple na pražském Žižkově. Kazatelna s kubistickou rozetou

Kubistický interiér dělá z Betlémské kaple světový unikát. Jedinou další stavbou s dochovaným kubistickým interiérem je kostel Mistra Jana Husa v Pečkách od architekta Oldřicha Lisky. Obě stavby vznikaly ve stejné době, obě se nějakým způsobem pojí k Mistru Janu Husovi.

Mladší Betlémská kaple na Starém městě pražském

Stejnojmenná mladší kaple stojí na Betlémském náměstí v historickém centru Prahy. Má teprve šedesát let a podle architekta Zdeňka Lukeše patří k nejméně zdařilým dílům slavného Jaroslava Fragnera.

Betlémská kaple

Asi nejdůležitější impulz ke stavbě „pomníku husitství“, jak Fragner Betlémskou kapli nazval, přišel od ministra školství a kultury v 50. letech 20. století Zdeňka Nejedlého. Ovšem sondy, které měly upřesnit půdorys původní Betlémské kaple, platil ze svého T. G. Masaryk ještě před vznikem Československa.

Proměny interpretací husitství

Betlémské kaple provázely paradoxy odjakživa. Jak podotýká průvodkyně Květa Havlíčková: „Zřizovací listinu pro původní Betlémskou kapli podepsal Jan Nepomucký, který byl tehdy něco jako církevní tajemník.“

Mistr Jan Hus, bez jehož smrti by se možná nerozvinulo husitství, mohl za svého života kázat díky muži, který se po své smrti stal symbolem rekatolizace.

Na novodobé Betlémské kapli lze hezky ilustrovat dějinné proměny interpretací husitství: od obrozeneckého zájmu, který akcentoval fakt, že šlo o české hnutí, které předběhlo dobu, přes Masarykovu snahu dodat českým dějinám ten správný smysl, po komunistický výklad, který v husitství viděl první zárodky komunismu a osekal jej na sociální hnutí, až po dnešek, kdy většina z nás neví, že kaple na Betlémském náměstí má jen šedesát let. Nové světlo snad do vnímání husitství vnese připravovaná kniha historičky umění Mileny Bartlové Pravda zvítězila.

autor: Magdaléna Trusinová
Spustit audio