Bohuslav Bláha

Když se okolo poledne vracel z lékařské prohlídky, pozoroval v ulicích velký neklid. „Bylo právě několik minut po dvanácté hodině, když jsem šel okolo fotografa Dítěte na Vinohradech v Anglické ulici. Měl jsem na sobě zelenou četnickou uniformu. Zde jsem byl zastaven několika lidmi, kteří mi řekli: ,Rozhlas volá policii a četnictvo ihned na pomoc, vemte to tudy, Balbínovou ulicí a jste tam nejdřív.‘ Proto jsem vytáhl pistoli, nabil ji a běžel Balbínovou ulicí směrem k budově rozhlasu.“

Bláha se spolu s několika kolegy a civilisty nejprve snažil do budovy rozhlasu probojovat předem. „Dostali jsme se šťastně, avšak již za střelby, až na roh Stalinovy a Balbínovy ulice. Zde jsme však již byli nedostatečně kryti. (…) V tom jsme byli zasypáni prudkou střelbou. Byli jsme nuceni stáhnouti se z rohu o pár metrů zpět. Jen jsme tak učinili, zarachotil do střelby pušek a pistolí také kulomet nebo automat, to jsme nemohli zjistit, a část výkladní skříně, kde jsme ještě před okamžikem stáli, se vysypala.“

I když bojoval, stejně jako jiní strážmistři, četníci a další, za osvobození své země, byl v té době ve službě Němců. „Jak nám, kteří jsme byli přijati za okupace k četnictvu, říkají, to víte. Že jsme byli studenti a že jsme se tam šli skrýt před říší, to věděl každý. A i zde jsme se snažili, abychom sabotážní služby pomohli národu přiblížiti den, který nás měl osvoboditi. A když tento den přišel, byli jsme připraveni a odhodláni třeba i zemříti pro lepší budoucnost nás všech. Proto je pro nás velmi trapné, že naše snažení nebylo uznáno a že všichni zůstáváme až na posledním místě.“

Věk v květnu 1945: 20 let
Povolání: strážmistr
Bydliště: Praha