Svědectví z koncentračního tábora Mauthausen

28. duben 2015

V archivu Českého rozhlasu se dochovala nahrávka-depeše československé vlády vysílaná v češtině pravděpodobně na vlnách BBC, začíná totiž ohlášením: „This is a Czechoslovak government dispatch near Dunkerque.“ Promlouvá na ní bývalý vězeň koncentračního tábora Mauthausen, v nahrávce přezdívaný jako O. Záznam byl pořízen 6. 5. 1945, den po osvobození tábora.

Pan O. vysvětluje, že byly do nacistického lágru Mauthausen směrovány těžké případy označené jako Nacht und Nebel (Noc a mlha), které měly být likvidovány (neboli osoby, u nichž byl tzv. „návrat nežádoucí“).

V koncentračním táboře byly plynové komory (ve sprchách a automobilech). Kromě těžké práce (pověstné jsou mauthausenské schody mezi dolem a táborem) vězně trápil hlad. Ke konci války se v táboře rozšířil kanibalismus. Denní příděl sestával z černé kávy, půllitru polévky a shnilé zeleniny, přičemž nemocní dostávali poloviční porce.

Z československých občanů byli v Mauthausenu vězněni hlavně univerzitní profesoři, studentky, novináři, umělci nebo sokolky. Mezi významnými občany předválečného Československa, kteří v Mauthausenu zahynuli, jmenuje pan O. hudebníka Hašlera, novináře a studentského pracovníka Sinkuleho a ženské sokolské olympijské družstvo.

O. uvádí, že Mauthausenem prošlo na 320 000 vězňů, 10 000 z nich představovali Češi. Ti byli deportováni zejména během stanného práva a za heydrichiády. Jako počet přeživších v táboře uvádí 26 000 až 30 000 vězňů, z nich 800 Čechů. (Oficiální zdroje uvádí cca 200 000 vězňů, z nichž více než polovina zahynula. Polovina z nich v posledních měsících války. Táborem prošlo přes 38 000 Židů.)

Bývalý vězeň O. taktéž zmiňuje krutost vedoucích představitelů tábora, Ziereise a Bachmayera. Nemocní byli ke konci války likvidováni, k čemuž nacisté používali cyankáli a injekce s benzinem. Výměnou za 20 000 balíčků Mezinárodního červeného kříže byly ke konci války propuštěny všechny francouzské, belgické a nizozemské vězenkyně. Další výměna se týkala francouzských zajatců, mezi něž se podařilo dostat i panu O.

Franz Ziereis (uprostřed)

Koncentrační tábor Mauthausen vznikl asi 30 km od Lince jako první tábor mimo území Německa, postavili ho vězni z Dachau. První vězni byli do tábora deportováni již v srpnu 1938. Šlo o jeden z nejtěžších lágrů určený pro „nepolepšitelné případy“. Mauthausenem prošli vězni z více než 40 zemí, nejvíce jich pocházelo z Polska, Sovětského svazu a Maďarska. Až do jara 1941 bylo v táboře velmi málo Židů. Později začaly přijíždět transporty s evropskými Židy, s nimiž bylo v táboře zacházeno obzvlášť špatně. V noci z 2. na 3. 5. 1945 lágr opustili dozorci (jednotky SS odjely na frontu) a o den později se správy ujal Mezinárodní výbor politických vězňů. V té době bylo v táboře asi 84 000 přeživších vězňů. Další den, 5. 5. 1945, byl tábor osvobozen armádou Spojených států amerických.

Svědectví přeživších vězňů se po válce stalo důležitou výpovědí o podobách nacistického režimu. Mnohé výpovědi posloužily jako důkazy v poválečných procesech s nacisty a kolaboranty. Zprávy z května 1945 však samozřejmě nebyly prvními svědectvími o hrůzách nacistických koncentračních táborů. Co se týče likvidace Židů, první zprávy o jejich masových vraždách na území Sovětského svazu se do svobodného světa rozšířily krátce po jejich zahájení v červnu 1941. Informace německé policie získala britská výzvědná služba, zprávy podávali také uprchlí Židé, podzemní organizace či očití svědci (např. maďarští vojáci doprovázející transporty do vyhlazovacích lágrů).

Sovětští váleční zajatci

Poměrně podrobné zprávy o nacistickém plánu na vyvraždění Židů se ke spojencům a představitelům neutrálních států dostaly v průběhu roku 1942. V prosinci 1942 spojenci sice vydali prohlášení, které vyhlazování Židů v Evropě odsoudilo a slibovalo soud nad zločinci, nikterak ale nezasáhli. A to ani poté, co obdrželi v červnu 1944 svědectví dvou uprchlíků z Osvětimi, kteří vyzývali k bombardování tábora a do něj vedoucí železniční trati. Dodnes navíc není jasné, do jaké míry byla vážnost situace pochopena, o čemž svědčí mj. šok velitelů spojeneckých vojsk při osvobozování koncentračních táborů.

Zdroje:

Mauthausen. In: FEDOROVIČ, Tomáš. Holocaust.cz [online]. 2011. vyd. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www2.holocaust.cz/cz/history/camps/mauthausen
Židovské muzeum v Praze [online]. [cit. 2015-01-16]. Dostupné z: http://www.jewishmuseum.cz/
Chronologie. Koncentrační tábor Mauthausen [online]. 2000 [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.mauthausen.cz/chronologie.html
Mauthausen Memorial: Památník Koncentrační tábor Mauthausen [online]. [cit. 2015-01-24]. Dostupné z: http://www.mauthausen-memorial.at/int/cz/index.php?id=38

Čtvrtek 3. května 1945
autor: Tereza Mašková
Spustit audio